Dušnost je subjektivní pocit, diskomfort spojený s dýcháním. Pocit dušnosti je ve velké míře centrálním nervovým systémem odvozován ze srovnání mezi potřebou výměny dýchacích plynů- zejména nutnosti rychle vydýchat přebytek oxidu uhličitého- a dechové práce k tomuto účelu vynakládané na …
Souvislost bytového prachu s astmatem byla pozorována již v 18. století. V r. 1920 Cook a Kern, nezávisle na sobě, informovali o vysokém výskytu reakce okamžité přecitlivělosti na extrakt bytového prachu. Ve stejné době byla s úspěchem provedena terapie astmatu minimalizcí množství bytového prachu (Van Leeman). Šlo tak vlastně o první pokusy o léčbu eliminací alergenů domácího prostředí. V šedesátých letech způsobilo všeobecný údiv zjištění, že alergizující škodlivina v bytovém prachu není chemického, ale biologického původu. Klinický stav astmatiků koreloval s množstvím roztočů Dermatophagoides ve zkoumaném prachu. Nárůst poznatků o roztočové alergii a o oprávněnosti léčby astmatu zaměřené tímto směrem se stále zrychluje a upřesňuje. Nebylo by proto racionální, aby na podkladě některých kusých a nepodložených informací nebyly aplikovány v praxi.
Syntetické kortikosteroidy jsou dnes velmi účinnou zbraní nejrůznějších oborů medicíny s velmi širokou sférou působení. Ze svých „mateřských“ přirozených molekul kortisolu a kortisonu se nepřetržitě vyvíjí již po sedmdesát let, kdy se úpravami výchozí struktury úsilovně hledají stále dokonalejší, u …
Léčba dětského astmatu je v ČR v průměru realizována v zásadních rozporech s doporučenými postupy. Inhalační kortikosteroidy (IKS) bývají nesprávně indikovány a předávkovávány. V souboru vyšetřených byla jejich celková preskripce 9 x větší než by odpovídalo konsenzu Globální iniciativy pro astma (GINA). Ordinace léčby IKS + LABA byly ve srovnání s indikacemi dle GINA 64 x častější. Inhalační léky byly technicky nesprávně podávány u poloviny dětí. Přemrštěná a nesprávně realizovaná farmakoterapie kontrastuje s opomíjením ostatních metod léčby. Dosažené úspěchy v léčbě dětského astmatu by byly dosaženy i nižším dávkováním léků. Dlouhodobé deformování dětské astmatologie nevhodnými vlivy medicíny dospělých bylo a je v ČR pro vysokou úroveň pediatrie zcela zbytečné. Je třeba je urychleně napravit. Proklamovaný obrat k uznání specifity dětského astmatu v ČR je patrný převážně jen v obecných formulacích. Uvedená zjištění je nutné analyzovat v odborných společnostech.
I. Klinický průběh a vývoj astmatu Nejčastější forma astmatu u dětí je intermitentní, s příznivým průběhem. Je zvládnutelná odstraněním spouštěčů, úpravou životního prostředí a úlevovou léčbou. V případě skutečně perzistujícího astmatu však nemalé procento onemocnění hrozí nepříznivým vývojem směrem k …
V posledních letech sledujeme snahu klasifikovat astma, které je heterogenní onemocnění – syndrom – na základě řady kriterií. Tyto klasifikace mají pomoci pochopit patofyziologické, imunologické a další mechanizmy, které budou východiskem k objevení biomarkerů pro jednotlivé „subtypy“ astmatu s cílem předpovědět …
Studie ETAC a EPAAC neprokázaly příznivý účinek užívání cetirizinu či levocetirizinu (preparáty Zyrtec a Xyzal) na vznik nebo oddálení vývoje astmatu u dětí s atopickým ekzémem a rodinnou alergickou zátěží. Nebyl zjištěn ani jejich preventivní vliv na aktivitu astmatu, dávky antiastmatik nebo na tíži atopického ekzému. Je nutné dementovat dřívější nesprávné závěry o jejich preventivní účinnosti.
Přednáška pojednává – na pozadí konkrétní ilustrující kazuistiky – o dostupných možnostech léčby skutečně těžkého astmatu. Za skutečně těžké (tzv. SRA – severe refractory asthma) je považováno astma, k jehož kontrole nestačí běžně doporučovaná maximální léčba, spočívající dnes především v …
Za námahou indukované astma bývá nezřídka mylně považována dynamická hyperinflace. Léčebně jsou zde namístě fyzioterapeutické postupy a nikoli antiastmatické léky.
Léčba podle kontroly astmatu nahrazuje dřívější vedení léčby podle klasifikace jeho tíže. Zahájení pravidelného každodenního podávání léků je doporučeno až u astmatu, nad kterým není kontrola.