Syntetické kortikosteroidy jsou dnes velmi účinnou zbraní nejrůznějších oborů medicíny s velmi širokou sférou působení. Ze svých „mateřských“ přirozených molekul kortisolu a kortisonu se nepřetržitě vyvíjí již po sedmdesát let, kdy se úpravami výchozí struktury úsilovně hledají stále dokonalejší, u …
Léčba dětského astmatu je v ČR v průměru realizována v zásadních rozporech s doporučenými postupy. Inhalační kortikosteroidy (IKS) bývají nesprávně indikovány a předávkovávány. V souboru vyšetřených byla jejich celková preskripce 9 x větší než by odpovídalo konsenzu Globální iniciativy pro astma (GINA). Ordinace léčby IKS + LABA byly ve srovnání s indikacemi dle GINA 64 x častější. Inhalační léky byly technicky nesprávně podávány u poloviny dětí. Přemrštěná a nesprávně realizovaná farmakoterapie kontrastuje s opomíjením ostatních metod léčby. Dosažené úspěchy v léčbě dětského astmatu by byly dosaženy i nižším dávkováním léků. Dlouhodobé deformování dětské astmatologie nevhodnými vlivy medicíny dospělých bylo a je v ČR pro vysokou úroveň pediatrie zcela zbytečné. Je třeba je urychleně napravit. Proklamovaný obrat k uznání specifity dětského astmatu v ČR je patrný převážně jen v obecných formulacích. Uvedená zjištění je nutné analyzovat v odborných společnostech.
I. Klinický průběh a vývoj astmatu Nejčastější forma astmatu u dětí je intermitentní, s příznivým průběhem. Je zvládnutelná odstraněním spouštěčů, úpravou životního prostředí a úlevovou léčbou. V případě skutečně perzistujícího astmatu však nemalé procento onemocnění hrozí nepříznivým vývojem směrem k …
V posledních letech sledujeme snahu klasifikovat astma, které je heterogenní onemocnění – syndrom – na základě řady kriterií. Tyto klasifikace mají pomoci pochopit patofyziologické, imunologické a další mechanizmy, které budou východiskem k objevení biomarkerů pro jednotlivé „subtypy“ astmatu s cílem předpovědět …
Studie ETAC a EPAAC neprokázaly příznivý účinek užívání cetirizinu či levocetirizinu (preparáty Zyrtec a Xyzal) na vznik nebo oddálení vývoje astmatu u dětí s atopickým ekzémem a rodinnou alergickou zátěží. Nebyl zjištěn ani jejich preventivní vliv na aktivitu astmatu, dávky antiastmatik nebo na tíži atopického ekzému. Je nutné dementovat dřívější nesprávné závěry o jejich preventivní účinnosti.
Přednáška pojednává – na pozadí konkrétní ilustrující kazuistiky – o dostupných možnostech léčby skutečně těžkého astmatu. Za skutečně těžké (tzv. SRA – severe refractory asthma) je považováno astma, k jehož kontrole nestačí běžně doporučovaná maximální léčba, spočívající dnes především v …
Za námahou indukované astma bývá nezřídka mylně považována dynamická hyperinflace. Léčebně jsou zde namístě fyzioterapeutické postupy a nikoli antiastmatické léky.
Léčba podle kontroly astmatu nahrazuje dřívější vedení léčby podle klasifikace jeho tíže. Zahájení pravidelného každodenního podávání léků je doporučeno až u astmatu, nad kterým není kontrola.
In this talk I will go through the evidence base for which therapies have an addition benefit to ICS in children and introduce the ‘paradox’ where the addition of LABAs might seem to give early benefit (reduce day to day …
Pro léčbu astmatu jsou v ČR směrodatné aktuální materiály Global Initiative for Asthma (GINA). Astma charakterizují jako chronický zánět, klinicky je důležitá zvýšená reaktivita dýchacích cest.