Syntetické kortikosteroidy jsou dnes velmi účinnou zbraní nejrůznějších oborů medicíny s velmi širokou sférou působení. Ze svých „mateřských“ přirozených molekul kortisolu a kortisonu se nepřetržitě vyvíjí již po sedmdesát let, kdy se úpravami výchozí struktury úsilovně hledají stále dokonalejší, u …
Léčba dětského astmatu je v ČR v průměru realizována v zásadních rozporech s doporučenými postupy. Inhalační kortikosteroidy (IKS) bývají nesprávně indikovány a předávkovávány. V souboru vyšetřených byla jejich celková preskripce 9 x větší než by odpovídalo konsenzu Globální iniciativy pro astma (GINA). Ordinace léčby IKS + LABA byly ve srovnání s indikacemi dle GINA 64 x častější. Inhalační léky byly technicky nesprávně podávány u poloviny dětí. Přemrštěná a nesprávně realizovaná farmakoterapie kontrastuje s opomíjením ostatních metod léčby. Dosažené úspěchy v léčbě dětského astmatu by byly dosaženy i nižším dávkováním léků. Dlouhodobé deformování dětské astmatologie nevhodnými vlivy medicíny dospělých bylo a je v ČR pro vysokou úroveň pediatrie zcela zbytečné. Je třeba je urychleně napravit. Proklamovaný obrat k uznání specifity dětského astmatu v ČR je patrný převážně jen v obecných formulacích. Uvedená zjištění je nutné analyzovat v odborných společnostech.
Primární prevence alergických onemocnění je souhrn opatření, která se vztahují na nesenzitizované děti a jejich kojící matky nebo gravidní ženy. V současnosti mají racionálně podložená preventivní opatření takový charakter, že mohou být součástí doporučené životosprávy pro celou populaci. Jde o velmi žádoucí zaměření, neboť je známo, že většina alergiků pochází ze skupiny osob s běžným rizikem.
Bronchiální hyperreaktivita (BHR) je dle Brenta charakterizovaná excesívním zúžením dýchacích cest, které je reakcí na relativně nízké dávky širokého spektra farmakologických a nefarmakologických podnětů. BHR je v.s. důsledkem vnitřních abnormalit ve funkci buněk hladké svaloviny průdušek (ASM) společně se změnami …
Alergická senzitizace je multifaktoriální proces, který je určen genetickou predispozicí jedince, epigenetickými proměnnými a neuchopitelnou množinou proměnných vlivů vnějšího prostředí s jejich kvalitativními, kvantitativními a kombinačními efekty. Z faktorů vnějšího světa lze zdůraznit expozici alergenům, složení výživy, absenci kojení, úroveň …
I. Klinický průběh a vývoj astmatu Nejčastější forma astmatu u dětí je intermitentní, s příznivým průběhem. Je zvládnutelná odstraněním spouštěčů, úpravou životního prostředí a úlevovou léčbou. V případě skutečně perzistujícího astmatu však nemalé procento onemocnění hrozí nepříznivým vývojem směrem k …
V posledních letech sledujeme snahu klasifikovat astma, které je heterogenní onemocnění – syndrom – na základě řady kriterií. Tyto klasifikace mají pomoci pochopit patofyziologické, imunologické a další mechanizmy, které budou východiskem k objevení biomarkerů pro jednotlivé „subtypy“ astmatu s cílem předpovědět …
Laboratorní vyšetření in vitro patří mezi pomocné vyšetřovací metody u alergických a autoimunitních onemocnění. Bez tohoto vyšetření se však neobejde stanovení diagnózy imunodeficiencí. Imunologické testy je třeba odebrat v klidovém období, v případě užívání antibiotik až za 3 týdny po …
Rehabilitační léčba zaměřená na obnovu dýchání nosem a na péči o horní cesty dýchací by měla být vždy nedílnou součástí komplexní péče u dětí po odstranění adenoidní vegetace, u jedinců, u kterých převládá dýchání ústy, aniž by toto preferované dýchání …
Atopický ekzém (AE) patří k nejčastějším kožním onemocněním, zejména v dětském věku. Prevalence se v ČR odhaduje kolem 10 %, ve Skandinávii více než 20 % dětské populace. Chronický průběh s relapsující intenzitou obtíží a zejména úporným pruritem značně snižuje …