Existuje podstatně lepší léčba astmatu než byliny. V rostlinách nemůže být přesně stanoveno kolísající množství účinné látky a to vede k nemožnosti přesného dávkováním. Vadí i příměsi nepotřebných látek a další problémy.
Výskyt plísní závisí na vlhkosti prostředí a jeho větrání. Mezi plísně venkovní patří silně alergizující Alternaria a Cladosporium, vyskytují se však i v bytech. Jsou velkým rizikem pro alergii a astma.
Dušnost bývá pociťována jako ztížené dýchání, nedostatek vzduchu, sevření či tíže na hrudníku nebo stažení pod krkem. Objektivně může být při dušnosti patrno zatahování měkkých částí hrudníku při nádechu, pískání či chrčení při dýchání, zrychlený dech, případně další příznaky.
Astmatické zadýchávání při sportu, přesněji zátěží navozené astma, se obvykle objevuje po několikaminutové tělesné zátěži. Projevuje se nepřiměřeným zadýcháním, někdy i kašlem či pískoty při dýchání nebo pocitem tíže na prsou.
Příčinou astmatu může být nejen alergie, ale také různé nealergické poruchy. Tím vzniká více druhů astmatu. Jejich příznaky se však neliší.
Neškodné zadýchání vzniká u zdravého dítěte při větší tělesné zátěži. Dušnost je známkou nemoci. Při dušnosti je často během nádechu patrné zatahování mezižeberních prostor, hrdelní jamky a dolní části hrudníku. Bývají slyšet pískoty při dýchání, chrčení nebo různé jiné abnormální zvuky.
Astma je pod kontrolou, pokud denní potíže jsou méně časté než 3 x týdně, noční dušnosti méně než 2 x měsíčně, tělesná zátěž nenavozuje potíže a léky nezpůsobují nežádoucí účinky.
K dlouhodobé kontrolní léčbě přetrvávajícího astmatu se používají protizánětlivé léky, při potížích léky úlevové.
Vlhký kašel je způsobený hlenem v dýchacích cestách, zatímco suchý je bez hlenu. Jejich rozlišení je užitečné vzhledem k různé léčbě.
Zvýšená vlhkost prostředí podporuje množení roztočů a plísní. Příliš suchý vzduch zase poškozuje sliznici dýchacích cest. Proto je třeba vlhkost prostředí kontrolovat a regulovat.