Obsah
1. Vývoj imunity ve vztahu ke vzniku alergických onemocnění
1.1. Atopie, alergie
1.2. Imunita po narození
1.3. Vývoj imunity v prvních měsících života
1.4. Imunitní tolerance – schopnost nereagovat
1.5. Imunitní okno v období 4 – 6 měsíců života
1.6. Imunitní odezva střevní sliznice na kontakt s alergeny
1.7. Výživa a alergická onemocnění
1.1. Atopie, alergie
Atopie znamená pro svého nositele vrozený sklon, dispozici k alergii. Pro vznik alergie jsou vedle atopie také třeba určité kontakty s vnějším prostředím, kde se v přítomnosti alergenu uvedená dispozice přemění na konkrétní alergické reakce a alergická onemocnění. Podstatou alergie jsou chybně probíhající určité imunitní reakce.
1.2. Imunita po narození
Po narození je imunitní systém dítěte vystaven obrovskému počtu nových podnětů, kterými jsou především cizorodé bílkoviny. Dochází k nim vdechováním, požíváním i kožním kontaktem s alergeny a také působením mikrobů. Imunitní systém je zpočátku nezralý a nastavený spíše k omezené imunitní odpovědi. Snížená imunitní reaktivita je v jistém smyslu potřebná, jinak by hrozilo funkční zahlcení imunitního systému.
1.3. Vývoj imunity v prvních měsících života
V důsledku kontaktů s vnějším prostředím a stejně tak i vrozených genetických informací prodělává imunita kojence změnu naprogramování reaktivity. Přesměrování imunitních reakcí v časném kojeneckém věku by mělo vést k tomu, aby imunitní systém účelně reagoval na všechny významné podněty, ale nereagoval tam, kde reakce není potřebná nebo je přímo nežádoucí.
1.4. Imunitní tolerance – schopnost nereagovat
Schopnost reakce na vnější prostředí, obzvláště pak na cizorodé bílkoviny, je jednou z důležitých funkcí imunitního systému. Stejně nepostradatelná je i schopnost na neškodné cizí látky nereagovat. Bývá zajišťována imunitními procesy, nazvanými aktivní imunitní tolerance. Bez ní by náš kontakt se světem nebyl možný, reakce se všemi dostupnými cizorodými bílkovinami by vyčerpaly imunitní systém a znamenaly by energetický debakl celého organismu. Absence imunitní reakce na cizorodou bílkovinu však neznamená její pouhé „nevnímání“ imunitním systémem. Jde o složité, aktivní imunitní procesy, zahájené kontaktem s alergenem. Podle dosavadních poznatků může být navození t. zv. aktivní imunitní tolerance klíčem k prevenci alergie (1). Alergii potom lze považovat za poruchu vývoje imunitní tolerance při převaze přehnané alergické odpovídavosti na běžné látky, na které by imunita takto reagovat neměla.
1.5. Imunitní okno v období 4 – 6 měsíců života
Podmínkou správného výsledku změny naprogramování imunity u kojence je přiměřený kontakt sliznic s antigeny, tedy s látkami způsobujícími imunitní odezvu. Ale nejde jen o druh a složení cizorodých látek, ale zejména o načasování kontaktů s nimi. Poporodní vývoj imunitní reaktivity vymezuje optimální dobu pro setkání kojence s potravinovými antigeny. Toto období je nazývané imunitní okno a je v něm při kontaktu s alergeny podstatně pravděpodobnější vývoj imunitní tolerance než alergie. Imunitní okno pro potravinové alergeny je u lidského mláděte umísťováno do rozmezí mezi 4 – 6 měsíci života.
1.6. Imunitní odezva střevní sliznice na kontakt s alergeny
Jedním z hlavních míst, kde jsou prověřovány cizorodé sloučeniny je střevní sliznice, která je prostoupena imunitním aparátem. Určité buňky zde zachycují látky uvolněné z potravy nebo z těl mikrobů, rozpoznávají jejich povahu a informace předávají imunitním buňkám zvaným lymfocyty, které se mízními cévami dostávají do krve a tím i do různých orgánů. Tím se střevo významně podílí na rozhodování o tom, zda imunita bude na cizorodu látku reagovat a pokud ano, tak jakým způsobem. Reakce může být přiměřená významu kontaktované látky anebo nikoli. Může probíhat v místě setkání s alergenem anebo, prostřednictvím lymfocytů, i ve vzdálených orgánech, například v plicích, nosní sliznici, očích apod.
Pro to, aby organismus na potravu zbytečně nereagoval, je rozhodující reakce orální imunitní tolerance. A současně, z výše uvedeného vyplývá, že aktivní imunitní tolerance se může vyvinout pouze tehdy, pokud se člověk s dotyčnou cizorodou látkou setká.
1.7. Výživa a alergická onemocnění
Alergie závislá na imunitních buňkách a protilátkách. Imunitní buňky, které se vyskytují také ve sliznici střeva, jsou připraveny reagovat na látky obsažené ve stravě již od narození. Pro *alergické reakce časného typu (běžný druh alergie) jsou nezbytné také protilátky, a to třídy IgE. Jejich tvorba však může probíhat až za více týdnů po narození, po dozrání dalších složek imunity. Existují však ještě další druhy alergie.
Přeprogramování imunitních reakcí. První týdny a měsíce po narození probíhají změny naprogramování imunitních reakcí, které rozhodují o také tom, zda bude v budoucnu organismus reagovat na některé cizorodé látky alergicky nebo nikoli. V těchto procesech, pro vývoj imunitních reakcí, hraje nezastupitelnou úlohu také odezva buněk střevní sliznice na některé složky potravy.
Imunitní systém jako celek. Protože je imunitní systém celého organismu funkčně propojený a tvoří jeden celek, děje při kontaktech povrchu střeva se stravou rozhodují nejen o povaze odezvy zažívacího systému na potraviny. Rozhodují i o budoucí možné reakci plic, nosu, kůže, cév a dalších orgánů na požité látky. Jinými slovy, výživa novorozence má do určité míry vliv na to, zda se u člověka v budoucnosti rozvine alergie, průduškové astma, atopický ekzém, alergická rýma a další nemoci nebo nikoli.
Kam dále pokračovat:
Prevence alergie: Zavádění jednotlivých pokrmů do jídelníčku kojence. LV
Literatura:
1. Pawankar R., Canonica W, G., Holgate S.T. Lockey R.F. WAO White Book on Allergy 2011 – 2012: Executive Summary. World Allergy Organization. A World Federation of Allergy, Asthma and Clinical Immunology Societes. 2011.