U nás v ČR, ale i v Evropě a v zámoří v posledních letech akcentují aktivity různých sdružení/ společností, které vyžadují alternativní schémata vakcinace nebo dokonce úplně odmítají očkování jako zdraví poškozující. Akce proti očkování jsou starého data, již po 44 letech od zahájení očkování proti variole byl vydán v Británii první zákon „The Vaccination Acts (1840-98), ten zavedl v roce 1840 bezplatné povinné očkování proti variole u všech kojenců s tím, že rodiče odpírající očkování musí zaplatit pokutu nebo dokonce mohou být uvězněni! Protesty proti povinnému očkování se objevily v UK již v roce 1853 (založena Anti- Vaccination League, vydáván časopis National Anti-Compulsory Vaccination Reporter). Tedy dnešní situace není žádné novum! K dispozici je řada relevanntích dat a dokladů, co způsobily akce antivakcionistů: (např. pertuse v UK, Švédsku, Japonsku), diftérie na Ukrajině v 90. letech s 50.000 případů, jen v roce 1995 více než 5000 případů a více než 200 exitů (kdo z odborné veřejnosti u nás tato fakta zná?). Recentně se při poklesu proočkovanosti následkem kampaní antivakcionistů šíří v USA i Evropě spalničky, ve Španělsku po desetiletích zaznamenán exitus na difterii, difterie opakovaně i v pobaltských státech (např. Lotyšsko). Bohužel se ale objevují se i menší epidemie případů polio v oblasti válečných konfliktů (Sýrie, Nigerie, v září 2015 Ukrajina!!) Při současné vlně nelegálních imigrantů (Sýrie) je třeba co nejdříve tyto děti očkovat, i když rodiče deklarují, že vakcinace byla provedena, ale nejsou o tom doklady. I u nás začínají převládat rodiče, kteří tvrdí, že nejsou proti očkování, žádají jen „šetrnější“ přístup a žádají úpravu očkovacího kalendáře. Hlavním argumentem kritikům vakcinace je známý fakt, že ve většině evropských zemí není očkování povinné- nevnímají ale, že v těchto zemích se vyskytují opakovaně menší či větší epidemie běžných infekčních nemocí. Je prokázaným faktem, že alternativní schémata očkovacích kalendářů vedou k chaosu a výsledkem je pokles proočkovanosti. Recentní zprávy z USA (Journal of Pediatrics) dokládají, že alternativní schémata vakcinace vedou k významnému poklesu proočkovanosti, to je jistě hlavní důvod epidemie morbill v USA! V ČR se objevuje tendence k poklesu základní vakcinace, v řadě regionů pod 95%. Ústavní soud v ČR svým rozhodnutím z 23.února 2015 potvrdil povinnost základní vakcinace – 9 nemocí (difterie, tetanus, pertusse, hepatitida B, hemophilus B, polio, morbilli, rubeola a parotitida). Potvrdil také, že děti zařazované do mateřských škol musí být očkovány v základním schématu (viz text MZČR na www.pediatrics.cz).
Epidemiologové a vakcinologové t.č. řeší celosvětový problém – zvýšený výskyt pertusse i u očkovaných (v.s. nižší imunogenita acelulární vakcíny, zřejmě i změna antigenní struktury vyvolavatele). Závažným problémem jsou i nízké titry protilátek u starších osob s rizikem manifestace klasických „dětských“ infekcí.
Je třeba připustit, že vakcinace může být provázena i závažnými nežádoucími efekty, včetně těch s trvalými následky. Toto riziko je sice ve srovnání s rizikem poklesu proočkovanosti a tím šířením epidemií nesrovnatelné, ale statistika rodiče bohužel neuklidní. Společným zájmem pediatrů a „alternativců/odpůrců“ je významně zlepšit standardizovanou evidenci těchto vedlejších/ nežádoucích účinků a urychlit legislativu odškodnění rodin, kde byla prokázána kauzální souvislost vakcinace a poškození dítěte. Očkování je úkolem PLDD (řada seminářů organizovaných SPLDD, pomoc psychologů). PLDD by neměli při kontaktu s „alternativci“ vytvořit konfrontační vzorce jednání, jednat bez emocí, poskytnout rodinám materiály svědčící o benefitech vakcinace a ukazovat nevýhody odmítání očkování. Upozorňovat, že neočkované děti jsou „černými pasažéry“ těžících ze solidarity většiny rodičů očkovaných dětí, což udržuje vysokou proočkovanost. Bohužel, je to časově značně náročné a nutno připustit, že s některými rodiči domluva není možná. Co by tedy měli dělat PLDD, ale i nemocniční pediatři? Očkovat jen děti, které jsou zdravé a uvážit vakcinaci při anamnéze autoimunních nemocí (i v rodině) a předchozích nežádoucích reakcích po očkování. Určitě farmakovigilance = sledování bezpečnosti, důsledné hlášení známých nežádoucích účinků očkování, ale věnovat pozornost i jiným neobvyklým reakcím. V čekárnách vyvěsit informace o webových stránkách o očkovaní vedených pediatry. MZČR ustanovilo v r. 2015 komisi podporující očkovací programy, členy komise jsou i zástupci společnosti Rosalio a Ligy lidských práv. MZ ČR hodlá pověřit solidní PR agenturu, aby pomohla při profesionálně vedené pro – vakcinační kampani, která má rodiče věrohodně informovat. Viz také web- file: www.pediatrics.cz/Stanoviska/Očkování