Zadýchání
Usilovnější dýchání, zrychlené a/nebo prohloubené. Zadýchání může být buď přiměřené, nebo nepřiměřené svému podnětu. Pokud je nepřiměřené, je nutné hledat příčinu zadýchání.
Zánět hrtanu
Laryngitis. Zánět hrtanu je nejčastěji virové onemocnění, které může způsobit i těžkou poruchu průchodnosti dýchacích cest (obstrukci) nebo silný, dráždivý kašel.
Zánět nosohltanu
Rhinopharyngitis. Nejběžnější příčinou zánětu nosohltanu je onemocnění z tzv. nachlazení, způsobené virovou infekcí. Příznaky zánětu nosohltanu jsou rýma, škrábání či bolesti v krku, případně zvýšené teploty.
Zánět plic
Pneumonie. Zánět plic se většinou pojí se zánětem průdušek, potom jde o *bronchopneumonií. Jde o infekční onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči. Hrozí i velmi závažné komplikace.
Zánět průdušek
Bronchitis. Může jít o zánět průdušek prostý, s normální průchodností dýchacích cest anebo bronchitis obstrukční, spojenou se zúžením průsvitu průdušek a tím i dýchacími potížemi. *Viz Bronchitis obstrukční.
Zánět průdušnice
Tracheitis. Zánět průdušnice je respirační onemocnění, spojené s intenzivním, suchým a dráždivým kašlem. Původ je nejčastěji virový.
Zánět vedlejších dutin nosních
Sinusitis. Zánět dutin čelních nebo čelistních nebo čichových nebo dutin v klínové kosti nebo více vedlejších dutin nosních současně. Krátkodobá, akutní forma bývá součást akutní rýmy. Chronický zánět vedlejších dutin nosních je často obtěžující a úporné onemocnění, které se často projevuje výtokem z nosu, nosní neprůchodností, pocitem zalehnutí v prostorách dutin a případně bolestmi hlavy. Na jeho podkladě mohou vznikat nosní polypy, které jsou zase často dispozicí k recidivám sinusitis. Léčba těchto stavů patří do kompetence krčního lékařství (otorhinolaryngologie).
Zatahování kůže hrudníku
Důležitý příznak ztíženého dýchání. Při astmatickém záchvatu nebo ztíženém dýchání z jiných příčin se může kůže na hrudníku vtahovat při nádechu dovnitř mezi žebra. Vznikají tak menší nebo i větší prohlubně mezi žebry, které se při výdechu zase vyrovnávají. Stejně tak se při ztíženém dýchání často zatahuje i hrdelní jamka (na nejspodnější části krku, uprostřed nad hrudní kostí). Zatahuje se i dolní oblast hrudníku na předních a postranních částech, nejvíce tam, kde končí žebra. Tento fenomen se ve zdravotnictví označuje jako „zatahování“.
Zátěží navozená bronchokonstrikce
Zátěží navozená bronchokonstrikce je stažení průdušek při tělesné zátěži, které ztěžuje proudění vzduchu. Tento stav může nastávat u astmatu, viz *zátěží navozené astma, jiného plicního onemocnění nebo i u jinak zdravého jedince.
Zátěží navozené astma
Zátěží navozené astma jsou astmatické projevy navozené zvýšenou tělesnou námahou. Vznikají zejména dýcháním ústy při zátěži, kdy dochází k přísunu vzduchu na sliznici dýchacích cest, který není dostatečně zvlhčený a případně ohřátý dýcháním nosem. Projevem zátěží navozeného astmatu je stažení průdušek s pocitem tíže na prsou a ztíženého nádechu. Tyto potíže jsou jiné než u běžného zadýchání a úprava stavu trvá obvykle déle. Někdy současně pacient i kašle, nebo pociťuje pískoty na prsou. U malých dětí se tento stav někdy projevuje jenom malou výkonností při běhání, v určitých případech pouze zvýšeným pocením při zátěži. Často je tento stav provázený kašláním. Někdy však dítě kašle po běhání až večer doma, případně v noci. Charakteristické jsou také stavy kašle, případně pískavého dýchání při dovádění spojeném se smíchem. Viz: *Jak poznám astmatické zadýchávání při sportu ? DA. Viz: *Tělesná zátěž a respirační systém. Astma versus dynamická hyperinflace. LA.
Zátěžový test během
Zátěžový test během je vyšetření na *zátěží navozené astma/bronchokonstrikci. Funkce plic před během a opakovaně po něm se při tomto testu vyšetřuje *spirometrií. Volný běh v přírodě má podstatně lepší výpovědní schopnost o reakci průdušek na zátěž než např. test na bicyklovém ergometru nebo na běhátku v místnosti.
Ztížené dýchání
Ztížené dýchání se zvýšeným dechovým úsilím se objektivně projevuje vtahováním měkkých částí hrudní stěny při nádechu. Jde o prostory mezi žebry, hrdelní jamku na spodní části krku nad hrudní kostí a dolní přední části hrudníku. Přitom pacient obvykle dýchá rychleji než normálně a často má i zrychlené srdeční ozvy (pulsovou frekvenci). U astmatu a obstrukčních bronchitid mohou být při ztíženém dýchání slyšet pískavé zvuky.
Zyrtec. Viz *cetirizin
Zyrtec a studie ETAC. (Early Treatment of Atopic Child). Mezinárodní, dvojitě zaslepená, *randomizovaná, placebem kontrolovaná studie. Jejím hlavním cílem bylo zhodnocení pokusu o sekundární prevenci (viz *prevence astmatu a alergie) antihistaminikem cetirizin (Zyrtec), a to u dětí s atopickým ekzémem při výskytu atopického-alergického onemocnění u nejbližších příbuzných. Výsledkem studie ETAC bylo zjištění, že cetirizin je v prevenci astmatu naprosto neúčinný. Protože však tato studie měla extrémní a současně matoucí publicitu, zdravotnická i laická veřejnost byla o výsledcích mylně informována, a to ve smyslu, že cetirizin je v prevenci astmatu účinný. Tento stav nebyl v ČR nikdy uveden na správnou míru. Důsledkem je skutečnost, že za 1 rok děti v ČR nesprávně požijí několik milionů dávek cetirizinu a jiných antihistaminik. Viz *antihistaminika – nadužívání.