PAMP
(Pathogen associated molecular patterns, molekulární vzory asociované s nebezpečím). Signály nebezpečí. Znaky, podle kterých imunitní systém detekuje bakterie schopné způsobit onemocnění. Viz *přirozená imunita – nástroje.
PAR
(Protease-activated receptors, proteázami aktivovatelné receptory). Nástroje přirozené imunity, které se velmi uplatňují např. u roztočové alergie, ale i u mnoha dalších antigenních podnětů.
Paracetamol
Název účinné látky dle složení. Analgetikum a antipyretikum. Obsažen např. v lécích Paralen, Panadol. Jeho užívání vede ke zvýšenému riziku onemocnění alergií, astmatem a atopickým ekzémem. Otrava paracetamolem je život ohrožující.
Paralen
Lék proti zvýšené teplotě a bolesti. Obsahuje účinnou látku *paracetamol. Jeho užívání zvyšuje riziko alergického onemocnění a astmatu.
Pasivní kouření
Vdechování kouře vzniklého při kouření jinou osobou. Stejně jako kouření aktivní dráždí plíce a přispívá např. ke vzniku CHOPN. Bylo prokázáno, že pasivní kouření po dobu alespoň 40 hodin týdně během 5 let zvyšuje riziko vzniku CHOPN o 48 %.
Peptidy
Řetězce aminokyselin, spojených peptidickými vazbami. Pokud je takto spojeno méně než 10 aminokyselin, jde o oligopeptidy. Při vazbě více než 10 aminokyselin jde o polypeptidy, jejichž velmi dlouhé řetězce se nazývají bílkoviny.
Perorální podání léku
Podání léků požitím ústy.
pH-metrie jícnová.
Měření kyselosti v obsahu jícnu. Používá se k diagnostice *žaludečního refluxu, který se vyznačuje zvýšením kyselosti v zažívací trubici nad žaludkem. Sleduje se počet úniků obsahu žaludku do jícnu a jejich kyselost.
Pískoty při dýchání
Pískavé zvuky, vznikající zejména při onemocnění průdušek (astma, CHOPN, obstrukční bronchitis). Při těchto příčinách bývají většinou početné a jsou způsobeny rozechvěním stěny průdušek při jejím zúžení. Pokud jsou pískoty ojedinělé, nemusí znamenat obstrukci průdušek, ale jen přítomnost hlenu v dýchacích cestách.
Placebo
Lék, který nepůsobí farmakologicky, ale placebově, cestou sugesce.
Placebový účinek léku
Příznivé ovlivnění potíží, které může být mylně vysvětlováno zdánlivým působením léku na onemocnění. Ve skutečnosti však je způsobeno představami a vírou v jeho účinnost.
Plicní funkce
Funkce plic je dána především výměnou plynů, kyslíku a oxidu uhličitého, mezi zevním prostředím a krví, obecněji mezi lidským organizmem a atmosférou. Viz *dýchání. Dokonalá výměna těchto plynů může nastávat pouze v nepoškozených plicních sklípcích. Do plicních sklípků se vzduch dostává *dýchacími cestami. Krev rozvádí kyslík z plic ke tkáním a z tkání odnáší do plic oxid uhličitý. Viz *dýchání. Kyslík potřebují tkáně k látkové výměně (metabolismu) a oxid uhličitý v nich vzniká jako odpadní produkt.
Pojem vyšetření plicních funkcí se také používá pro spirometrické vyšetření, *spirometrii.
Plicní sklípek
Viz *alveolus plicní.
Plísně
Mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je vlhko. Mohou být zdraví škodlivé pro své toxické a alergizující účinky. Alergeny plísní jsou obsaženy v mikroskopických sporách, které slouží k rozmnožování a jsou uvolňovány do ovzduší. Nejvíce alergizují vláknité plísně, které vytváří spor velké množství.
Plísně domácí
Plísně nazývané domácí se nejvíce vytváří v uzavřených prostorách, kde je vlhko, temno a teplo. V tomto prostředí se nejvíce vytvářejí alergeny plísní Penicillium, Mucor, Aspergillus a Candida. Vyskytují se hojně v nevětraných koutech, koupelnách, komorách a komódách s textiliemi a kůží, pod tapetou, kde jim lepidlo se škrobem poskytuje vlhkou půdu a pravidelně pod koberci, pokud jsou položeny v přízemních či suterénních místnostech se zvýšenou vlhkostí od země. V panelových domech jsou často nejzávažnějším zdrojem plísní stará koupelnová jádra.
Viz: *Je potřeba zvlhčovat vzduch v místnostech a nepřetápět?“ DO
Plísně venkovní
Z plísní venkovních vytvářejí nejsilněji alergizující spory plísně Alternaria a Cladosporium. Tyto plísně nejvíce spor uvolňují do ovzduší v letních měsících, za vlhkého a teplého počasí. Hojně se tvoří v tlejících rostlinách a vlhké hlíně. Proto mnoho spor venkovních plísní se vdechuje při hrabání trávníků a listí, ve sklenících a podobně. Alergici za těchto okolností mohou pociťovat svědění či pálení očí a v nose, rýmu, kašel, astmatické dušnosti. Nejtěžší zdravotní komplikace může způsobovat Aspergillus, který bývá, byť vzácněji, příčinou těžkého astmatu. Dále bylo zjištěno, že spory plísní venkovních, Alternaria, Cladosporium a Aspergillus se hojně vyskytují i v bytech.
Viz: *Co by měl vědět alergik na plísně. DG.
Počítačová tomografie, computerová tomografie, CT
Rentgenové vyšetření, které svojí přesností a výpovědní schopností významně převyšuje klasické zobrazovací rentgenové metody. Při CT metodě se vyšetřované orgány zobrazují v řezech, tedy po jednotlivých vrstvách, zatímco na běžném rentgenu se zobrazují vyšetřované oblasti souhrnně, jako součet záření pronikajícího celou vyšetřovanou oblastí. CT však znamená pro pacienta větší dávku záření. Často je ale provedení CT vyšetření nezbytné a jeho výtěžnost potom převyšuje rentgenovou zátěž. CT vyšetření zobrazuje zvolený orgán v libovolně zvolených řezech, tedy v jednotlivých vrstvách. Tím se liší od základního rentgenového vyšetření, které sumárně zobrazuje všechny prostorové struktury vyšetřeného orgánu v projekci do jedné roviny.
Polyklonální stimulace B lymfocytů
Nespecifická stimulace B lymfocytů, která způsobuje tvorbu protilátek proti různým antigenům, často mikrobům a je vyvolána jiným podnětem. Vede tak často k mylným diagnózám onemocnění, např. k domnělé borreliose, EB virose či chlamydiose. Typickým spouštěčem nespecifické polyklonální stimulace B lymfocytů je zlatý stafylokok, virus Epstein – Barrové (EB virus), pyogenní streptokokus, mykoplazma a další.
Polypeptidy
Viz *peptidy.
Polysacharidy
Velké molekuly, složené ze zřetězených jednoduchých cukrů (monosacharidů).
Postnatální
Po narození.
Potravinová alergie
Alergie na potraviny. Viz *alergie.
Potravinové doplňky
Viz *výživové doplňky.
Povlaky protiroztočové
Ochrana proti roztočovým alergenům. Mechanická bariéra, která spočívá ve velmi malých pórech, přes které roztočové alergeny nepřechází. Používá se k povlečení matrací, polštářů a pokrývek v lůžku pacienta, které jsou hlavním zdrojem roztočů a jejich alergenů. Bez tohoto opatření jsou ostatní protiroztočová opatření neúčinná. Aby byly protiroztočové povlaky funkční, musí splňovat více technických parametrů. Jedním z nich je skutečnost, že mají být utkány (nikoli vyrobeny lisováním) z polyesterového mikrovlákna. Bavlna je nevyhovující. Důležitá je i technika jejich ušití a pod. Jejich impregnace chemickými sloučeninami (např. dusičnanem stříbra) jejich funkčnost neovlivňuje.
Viz *Opatření proti roztočům bytového prachu. NG.
Prebiotikum
Nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a touto cestou může zlepšovat zdravotní stav konzumenta. Zpravidla se jedná o těžko stravitelné nebo nestravitelné cukry – oligosacharidy. Ty se v tlustém střevě stávají substrátem pro některé žádoucí bakterie (např. bifidobacter), které je zkvašují. Hlavními odpadními produkty jsou kyselina máselná, propionová a octová.
Prednison
Chráněný název léčiva v tabletové formě, které obsahuje účinnou látku *prednison. Syntetický *kortikosteroid. Má velmi pestré využití u závažnějších nemocí, např. autoimunitní onemocnění, těžké astma. Krátkodobě se používá při těžších alergických reakcích a těžších astmatických záchvatech. Celková, perorální aplikace kortikosteroidů přináší vysokou účinnost léčebnou, zejména protizánětlivé účinky. Při podávání trvajícím několik týdnů a déle často vykazuje také účinky nežádoucí.
Prenatální
Před narozením.
Prevence astmatu a alergie
Zahrnuje různé skupiny intervencí – prevenci primární, sekundární a terciární. Navíc prevenci v těhotenství.
Prevence alergických onemocnění a astmatu – primární
Tato prevence je prevencí v pravém slova smyslu. Zahrnuje souhrn opatření, která se vztahují na osoby bez jakéhokoli alergického onemocnění. Je vhodná pro jakoukoli populaci v celé šíři, protože většina alergiků pochází ze skupiny osob s běžným rizikem alergie, resp. rodí se v rodinách bez manifestace atopie. Doporučná opatření prevence alergie jsou součástí všeobecně doporučitelné životosprávy. Jednotlivá opatření primární prevence viz *Prevence alergických onemocnění a astmatu. Viz: Jsou hypoalergenní mléka na prevenci alergie účinná? DV.
Prevence alergických onemocnění a astmatu – v těhotenství
Období nitroděložního života je doba, kdy se u plodu již může alergie zakládat. Proto i nealergické ženy v těhotenství by měly dodržovat principy prevence, stanovené pro tuto životní etapu. Jednotlivá opatření v těhotenství viz *Výživa těhotných a kojících žen z hlediska prevence alergie u dítěte. NV
Prevence alergických onemocnění a astmatu – sekundární
Sekundární prevence se vztahuje na jedince s již probíhajícím alergickým onemocněním s cílem zabránit rozvoji dalšího alergického onemocnění. Např. jde o pokus u osob s atopickým ekzémem zamezit rozvoji astmatu. Opatření sekundární prevence viz *Sekundární prevence alergie a astmatu.
Prevence alergických onemocnění a astmatu – terciární
Jde o pokus o prevenci progresivního rozvoje onemocnění a jeho postupného zhoršování. Může jít i o předcházení projevům nemoci, například exacerbacím astmatu. Terciární prevence je současně již léčbou. Opatření terciární prevence viz *Terciární prevence alergie a astmatu.
Prevence CHOPN
Spočívá v první řadě v nekouření a vyhýbání se i jiným, opakovaně vdechovaným škodlivinám. V rámci prevence CHOPN je užitečné vyšetření alfa1 antitrypsinu v krvi (AAT), které odhalí některé jedince s vysokou dispozicí k CHOPN.
Prevence respiračních infekcí
Její první podmínkou je vyhýbání se zdrojům nákaz. U některých respiračních infekcí je možné očkování. Nejsou známy doplňky výživy, které by u jedinců bez prokázané poruchy výživy snížily dispozici k infekčním onemocněním. Stejně tak není odborně prokázaný žádný přípravek na zlepšení dispozice k infekcím dýchacího systému.
Probiotika
Živé bakterie, které by po požití měly být schopny dlouhodobé kolonizace střeva a předpokládá se u nich příznivý vliv na zdraví hostitele. V případě pokusů o prevenci alergie nejsou probiotika úspěšná, v některých případech mohou dokonce riziko alergie zvyšovat.
Prognóza
V medicíně předpověď průběhu onemocnění v bližší i vzdálenější budoucnosti. Prognóza nemoci je důležitá zejména z důvodu volby způsobu léčby, jejíž nepříjemnosti a agresivita se přizpůsobují prognóze.
Progrese nemoci
Vývoj nemoci ve smyslu postupného zhoršování.
Prospektivní studie
Sledovaná skupina je sledována v průběhu času, v nejlepším případě již od narození. Z hlediska výpovědní schopnosti studie a jejího významu jde o nejlepší typ schématu, který je nepostradatelný u zásadních studií, vedoucích k doporučeným postupům v medicíně.
Protilátky
Viz imunoglobuliny.
Protizánětlivá léčba astmatu
K protizánětlivé léčbě se používají nejčastěji *inhalační kortikosteroidy – např. přípravky Alvesco (ciklesonid), *Ecobec (účinná látka beklometazon), Flixotide (flutikazon), *Pulmicort (budesonid). Jsou také součástí *kombinovaných preparátů – Combair, *Seretide, *Symbicort. Tato protizánětlivá léčba sebou přináší i riziko celkových hormonálních účinků (viz *inhalační kortikosteroidy-nežádoucí účinky). Mírnější protizánětlivý účinek mají také *antileukotrieny s perorálním podáním, např. *Singulaire. Pokud se tato léčba zavede, je v ní třeba pokračovat po delší dobu, tzn. nejspíše roky nebo alespoň měsíce. Jednorázové užívání léků této skupiny není na místě, protože protizánětlivé léky mají nejlepší vrchol účinku až po déletrvajícím podávání. Výjimkou může být v současnosti metoda navrhovaná v USA u dětí, jejíž úspěšnost povrdily studie s infekčním astmatem batolat: krátkodobá inhalační protizánětlivá léčba při probíhající akutní infekci dýchacích cest, spojené s jejich krátkodobou zánětlivou obstrukcí. Termínem krátkodobá se zde rozumí léčba po dobu 1 – 2 (- 4) týdnů.
Viz *Léčba astmatu inhalačními kortikosteroidy. NA.
Proč léčíme astma dvěma typy léků – protizánětlivými a úlevovými?DA
PRR
Pattern Recognition Receptors. Receptory signálů nebezpečí. Viz *Přirozená imunita – molekulární nástroje.
Přecitlivělost
Viz *hypersenzitivita.
Příbalové letáky
Příbalové letáky jsou přiložené k lékům jako zásadní informace, dodávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv (*SÚKL). Jsou výpisem ze Souboru údajů o přípravku (*SPC), který je zdrojem oficiálních informací o léčivu. Některé tyto údaje však nebývají aktualizovány v souladu s mezinárodními konsenzuálními doporučeními a platnými poznatky. Tím vzniká zásadní rozpor pro lékaře i pacienty, neboť není právně ani eticky jednoznačné, podle čeho se řídit.
Přirozená imunita
Viz Imunita vrozená.
Psychické poruchy při léčbě inhalačními kortikosteroidy
Viz *Inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky - psychické poruchy.
Psychopatie
Těžší povahová anomálie, která se většinou projevuje poruchami chování. Nejde však o duševní nemoc, pouze o odchylku od běžného chování.
Psychóza
Těžké duševní onemocnění projevující se bludy, halucinacemi a ztrátou soudnosti. Jde zejména o schizofrenii nebo maniodepresivní psychózu (dříve endogenní depresi).
Pulmicort
Chráněný název léku, obsahujícího účinnou látku *budesonid (budesonidum – BUD). *Inhalační kortikosteroid, určený k léčbě průduškového astmatu a CHOPN vdechováním do plic. Jeví léčebné účinky proti zánětlivým procesům ve stěně průdušek. Přestože byl vyvinut pro lokální léčebné působení, po jeho vdechnutí se menší část spolykané dávky vstřebává ze střeva, zatímco vdechnutá porce se může vstřebat z plic do krve až ze 100 % a z ní do jakéhokoli orgánu. Vstřebávání léku nelze nijak zamezit a bývá příčinou i závažných nežádoucích hormonálních účinků. Lokální nežádoucí účinky vznikají přímým působením kortikosteroidů v místě podávání – v ústech a dýchacích cestách. Z celkových nežádoucích účinků inhalačních kortikosteroidů jsou nejčastější osteoporóza (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – osteoporóza), poruchy nadledvinek (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – nadledvinky), poruchy růstu (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – poruchy růstu) a psychické poruchy (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky - psychické poruchy). Dále je to šedý a zelený zákal (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – oční nemoci), poruchy kůže (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – kožní poškození), cukrovka (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – cukrovka), obezita cushingoidního typu (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – cushingův syndrom), svalová slabost (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – svalstvo) a další stavy. Mezi místní nežádoucí účinky patří poškození hlasivek s chrapotem (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – hlasivky), plísňová onemocnění sliznic (*inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – plísňová onemocnění) a jiné.
Nežádoucí účinky mohou být někdy i velmi závažné a dochází k nim nejčastěji při středně vysokém a vysokém dávkování. Viz *Inhalační kortikosteroidy – dávky a účinky.
Z důvodu rizika nežádoucích účinků je ve všech doporučeních k léčbě zdůrazněna nutnost podávání jeho nejnižších účinných dávek. U dětí se za nízké dávkování považuje maximálně 1 x 100 ug Pulmicortu za 24 hod., u dospělých 200 – 500 ug denně.
Pulsní oximetrie
Aby nemuselo být provedeno vyšetření krevních plynů spojené s odběrem krve, vyšetřuje se saturace (nasycení) hemoglobinu kyslíkem pomocí pulzního oximetru. Krevní barvivo hemoglobin slouží jako přenašeč kyslíku v těle a jeho nasycení kyslíkem je důležitým ukazatelem prokysličení organizmu. Toto vyšetření je zcela neinvazivní, provádí se připevněním čidla na prst nebo ušní lalůček. Vyšetření krevních plynů však plně nenahrazuje.
Pulsová frekvence
Puls je projev srdeční činnosti. Měření jeho rychlosti (frekvence) se využívá k sledování zdraví i nemoci. Např. u akutního astmatu, horečky, fyzické zátěže či psychického stresu se frekvence pulsu urychluje úměrně velikosti zátěže. Pulsová frekvence se vyjadřuje počtem jeho hmatatelných projevů na velkých tepnách za minutu. Je dobré znát svoji pulsovou frekvenci (a také u dítěte) v klidovém stavu, aby se mohla porovnat se stavem při nemoci.
Pylová alergie
Lidově nazývaná senná rýma. Jde o alergickou reakci na alergeny obsažené v pylových zrnech. Nejčastěji je způsobovaná pyly trav lipnicovitých, břízy, jí příbuzných stromů a pelyňku. Alergizující pyly však mohou pocházet z mnoha dalších rostlin či stromů. Pylová alergie se nejčastěji projevuje rýmou v sezoně květu alergizujících rostlin, zánětem spojivek se svěděním či pálením očí a svěděním patra. Časté je i pylové průduškové astma. S pylovou alergií běžně úzce souvisí i alergie na některé potraviny.