Obtížně léčitelné astma, OLA
Forma astmatu, u které se nedaří ani maximálními dávkami moderní farmakoterapie dosáhnout kontroly nemoci. Léčba OLA zahrnuje vedle vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů (nad 1000 – 2000 ug denně) především dlouhodobě působící ß2 agonisty (*LABA, Long-Acting Inhaled ß2-Agonists), *antileukotrieny a také systémové kortikosteroidy. Pacientů s obtížně léčitelným astmatem je v celé astmatické populaci jen velmi malá část, odhadem maximálně 5 – 7 %. Avšak vzhledem k z vysokému výskytu astmatu v ČR (cca 8%, t.j. 800 000 osob) se jedná minimálně o 40 000 nemocných. Viz Obtížně léčitelné astma (OLA). NA.
Obstrukční bronchitis
Viz *bronchitis obstrukční, *bronchitis chronická obstrukční.
Oční poruchy při léčbě inhalačními kortikosteroidy
Viz *Inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – oční nemoci.
Odstranění alergenů
Viz *alergeny – odstranění. Léčba, která je k příčině alergického onemocnění v současnosti nejblíže a je jejím nejpřirozenějším a nejméně riskantním způsobem. Jde o zamezení nebo omezení přístupu příčinného alergenu k alergikovi. (Alergeny z kočky, z *roztočů, *plísně a další).
Olynth
Chráněný název léku. Jeho účinná látka způsobuje zúžení tepének nosní sliznice, spojené se snížením krevního průtoku a tím i oplasknutí oteklé sliznice. Proto náleží mezi nosní dekongestiva. Používá se při překrvení nosu s nosní neprůchodností při akutní rýmě. Doba podávání nemá přesahovat 7 dní, jinak hrozí vážné poškození nosní sliznice z omezeného krevního zásobení a nosní obstrukce se touto cestou zhoršuje. Nosní dekongestiva také způsobují silný lékový návyk.
Oslabená imunita
Viz *imunita oslabená.
Osteoporóza při léčbě inhalačními kortikosteroidy
Viz *Inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – osteoporóza.
Otorhinolaryngologie – zkráceně ORL, ušní, nosní a krční lékařství. Jde o prudce se rozvíjející obor, využívající pro vyšetřování moderní techniku, optické sondy apod. Operativa je důmyslná a snižuje traumatizaci operovaných tkání.
Oxid dusnatý ve vydechovaném vzduchu
Jeho koncentrace se stanovuje v rámci vyšetření na průduškové astma, u kterého bývá někdy zaznamenána zvýšená hodnota. Přesněji jde o jeho plicní frakci (podíl) z celkového množství ve vydechovaném vzduchu. Toto vyšetření se u nás v současnosti používá jako vyšetření ke zhodnocení průběhu nebo dokonce i diagnózy astmatu, podle platných mezinárodních doporučení však mezi základní ukazatele kontroly astmatu zařazeno není. Důvodem je skutečnost, že jeho výpovědní schopnost není dostatečná. Zvýšená i velmi vysoká hodnota bývá často zaznamenána i u osob zcela zdravých, zatímco u astmatiků bez *atopie nelze zvýšené hodnoty očekávat. Tím často dochází ke skutečnosti, že nesprávné hodnocení tohoto vyšetření vede často k falešné diagnóze astmatu. Novější analýzy zjišťují, že jde jen o hrubě orientační ukazatel s malou citlivostí a častou falešně pozitivní výpovědí.