Kašel
Obraný reflex sloužící ke zbavování se závadného obsahu dýchacích cest. Je podněcován také zánětem dýchacích cest nebo nejrůznějšími látkami ve formě dráždivých částeček pevné či kapalné substance, plyny, infekcí, hlenu, nádorem nebo dalšími příčinami.
Viz: *Je důležité rozlišovat suchý a vlhký kašel? DO
Kašel vlhký
Jde o kašel, který provází zvýšenou produkci hlenu nebo jeho ztížené odkašlávání. Léčí se *expektorancii (léky na usnadnění odkašlávání) nebo *mukolytiky (léky usnadňujícími vykašlávání tím, že snižují soudržnost hlenu snížením jeho viskozity). Mezi mukolytika patří např. ACC, Ambrobene, *Bromhexin, Fluimucil, Halixol, *Mucosolvan, *Erdomed, Solmucol.
Kašel suchý
Kašel, který není spojen se zvýšenou produkcí hlenu nebo jeho ztíženým odkašláváním. Může se přitlumovat léky na tlumení kašle, viz *antitussika. Např. *Sinecod. Odkašlávadla (expektorancia) nemají u suchého kašle jak pomoci, protože není co odkašlávat.
Je důležité rozlišovat suchý a vlhký kašel?
Viz: *Je důležité rozlišovat suchý a vlhký kašel? DO
Kašel – vyšetření
Prakticky každý, delší dobu kašlající jedinec by měl být vyšetřen rentgenem a dalšími metodami. Důležité je také spirometrické vyšetření ke stanovení funkcí plic a alergologické vyšetření. Nebezpečí z opoždění stanovení správné diagnózy je příliš veliké a může být např. pro pacienta se zhoubným nádorovým bujením osudné.
Kodein
Viz *Codein.
Kojení a prevence alergie
Od r. 1930 bylo publikováno mnoho studií o prospěšnosti kojení v prevenci vzniku alergických onemocnění. Tyto studie nemohly odpovídat dnešním nárokům na jejich kvalitu. Po zveřejnění 12 Kramerových metodologických standardů pro výzkum vztahu kojení a atopických onemocnění v roce 1988 je žádná z dřívějších studií nesplňovala, závěry těchto prací se však přesto tradují až do současnosti. Z nich pocházející univerzální názor, že kojení je „všelékem“, a tím i lékem proti vývoji alergie a astmatu, dnes zcela neobstojí. Výsledky studií se liší podle studovaných souborů, délky kojení nebo věku při hodnocení účinku. Velmi závisí i na rozlišení dětí s vysokým a nízkým rodinným rizikem ke vzniku alergie a obzvláště v případě dětského astmatu na jeho správné diagnóze (obstrukční bronchitida verzus asthma). V každém případě úvahy o vlivech kojení na vývoj alergie y astmatu nemají být úvahami o tom, zda kojit či nikoli. Celková prospěšnost pro zdraví dítěte je jednoznačná.
Komerční pojetí medicíny
Viz *medicína – komerční pojetí.
Komorbidity
Nemoci svým vznikem a/nebo průběhem související se základním onemocněním, které mohou zhoršovat. Např. komorbidity astmatu: chronická rýma, zánět vedlejších dutin nosních, obezita, alergie a další.
Komponentová diagnostika
Molekulární diagnostika. Novější metoda vyšetření na alergickou senzitivitu stanovením specifických protilátek třídy IgE proti konkrétním molekulám alergenů. Nejde tedy o běžnější způsob vyšetřování, založený na extraktech přírodních alergenů. Komponentová diagnostika je založena na jejich jednotlivých složkách (komponentách), kterými jsou definované molekuly alergenů. Jde o přesnější metodu, která může řešit i problémy spojené se *zkříženou alergií.
Konsenzus
Společný postoj odborníků a autorit, formulovaný v nějakém zásadním doporučení.
Kopřivka, urtika
Kožní onemocnění, často alergického původu. Kopřivka může být akutní, krátkodobého průběhu anebo chronická, dlouhodobá.
Kortikosteroidy, kortikoidy
Hormony, které přirozenou cestou vznikají v kůře nadledvin a pohlavních žlázách. Pod pojmy kortikosteroidy či kortikoidy jsou hovorově často myšleny glukokortikosteroidy. Jde o velmi důležitou podskupinou kortikosteroidů. Mají mnohočetné účinky v nejrůznějších částech lidského těla. Jejich působení zasahuje do mnoha různých úseků látkové přeměny (metabolizmu). Ovlivňují funkci a vlastnosti mnoha orgánů i bazální chod organizmu. Mají také zásadní význam při velké zátěži a život ohrožujících stavech, jako jsou úrazy, prudké infekce apod., při kterých ovlivňují odezvu organizmu. Jejich produkce je přesně regulována složitými mechanizmy. Porucha této regulace, ať ve smyslu nedostatečné nebo nadměrné produkce, má za důsledek početná a často i velmi závažná onemocnění.
Kortikosteroidy také zasahují do imunitních i alergických dějů, a mají proto velký význam v léčbě mnoha závažných onemocnění. K tomu jsou využívány jejich mohutné protizánětlivé účinky, působící prakticky na kterémkoli místě organizmu. Krev roznáší kortikosteroidy prakticky do všech orgánů lidského těla a touto cestou může docházet také k jejich nežádoucím účinkům. Z nich jsou časté osteoporóza, poruchy růstu, psychické poruchy a poruchy funkce nadledvinek). Dále je to šedý a zelený zákal, nemoci kůže, cukrovka, obezita zvláštního (cushingoidního) typu, hypertenze, svalová slabost a další stavy.
Aby se snížily výrazné nežádoucí účinky kortikosteroidů při jejich celkovém podání ústy nebo injekcemi, byly od r. 1951 zaváděny jejich formy k aplikaci kožní, inhalační, nosní, oční a další. Současně byly vyvíjeny jejich umělé, syntetické formy. Přes obrovské úsilí se však zatím podařilo najít pouze jeden lokálně podávaný syntetický kortikosteroid, který v léčebných dávkách nemá celkové nežádoucí účinky. Je jím ciklesonid, určený k inhalačnímu použití při astmatu nebo chronické rýmě. U nás je k dispozici pouze jako antiastmatikum – ciklesonid v preparátu *Alvesco.
Kortikosteroidy inhalační
Viz *inhalační kortikosteroidy.
Kortikosteroidy injekční
Léky odvozené od přirozených kortikosteroidních hormonů. Mají mohutnou protizánětlivou účinnost. Celková injekční aplikace přináší vysokou léčebnou účinnost, při opakovaném podávání však také značné účinky nežádoucí. Účinné látky: hydrocortison (přípravek Hydrocortison), metylprednisolon (přípravek Solu-Medrol), dexamethason (Dexason, Dexamed) nebo betamethason (Diprophos).
Kortikosteroidy nosní
Léky, podávané k tlumení zánětu nosní sliznice, zejména u chronické rýmy alergické i nealergické. Jde např. o léky s názvy Avamys, Nasobec, Rhinocort.
Viz Kapky a spreje podávané do nosu. NR.
Viz O léčbě chronické rýmy nosními spreji.NR.
Kortikosteroidy orální
Léky odvozené od kortikosteroidních hormonů s mohutnou protizánětlivou účinností. Celková, orální aplikace přináší vysokou účinnost léčebnou, při opakovaném podávání však také účinky nežádoucí. Účinné látky: prednison (přípravek Prednison), metylprednisolon (Medrol) nebo dexamethason (Dexamethason).
Kortikosteroidy rektální
K aplikaci do konečníku je vyroben Rectodelt. Obsahuje vysokou dávku kortikosteroidu – 100 mg prednisonu.
Kouření a CHOPN
Devadesát procent nemocných s CHOPN bylo nebo je kuřáky cigaret. Kouření dýmky nebo doutníků též způsobuje CHOPN, zvláště když je kouř inhalován („šlukován“). Pasivní kouření, tedy vdechování kouře vzniklého při kouření jinou osobou, též dráždí plíce a přispívá tak ke vzniku CHOPN. Bylo prokázáno, že pasivní kouření po dobu alespoň 40 hodin týdně během 5 let zvyšuje riziko vzniku CHOPN o 48 %. Kouření také velmi zvyšuje riziko rakoviny plic a cévních onemocnění.
Kožní poruchy při léčbě inhalačními kortikosteroidy (IKS).
Viz *Inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – kožní poškození.
Kožní testy s alergeny
Samy o sobě vypovídají o *senzitizaci imunitního systému, nikoli o alergickém onemocnění. Provádí se jemnými vpichy alergenů do kůže. Poskytují podobnou, ale ne stejnou informaci o senzitizaci jako laboratorní vyšetření specifických *protilátek třídy IgE v krvi.
Krevní obraz
Laboratorní vyšetření na počty jednotlivých druhů krvinek a množství krevního barviva – *hemoglobinu.
Krevní plyny – vyšteření
Vyšetření krevních plynů měří obsah kyslíku – O2 a oxidu (kysličníku) uhličitého – CO2 v krvi. Stanovuje se pomocí vyšetření parciálního tlaku O2 a CO2. Tato vyšetření slouží ke zjištění, zda onemocnění ovlivňuje výměnu plynů a není li již třeba intenzivní léčby. K vyšetření se odebírá buď krev z tepny nebo tzv. arterializovaná krev, odebraná do kapiláry získané nabodnutím ušního lalůčku nebo bříška prstů. Jako náhrada tohoto lehce invazivního vyšetření se pulzním oximetrem vyšetřuje saturace (nasycení) hemoglobinu kyslíkem. K tomuto vyšetření není třeba odběr krve.
Kromany
Skupina protizánětlivých léků s lokální aplikací, které nejsou kortikosteroidní podstaty. Používají se na astma, chronickou alergickou rýmu a potravinové alergie. Na astma se inhalují kromany jako nedocromil (přípravek Tilade) a kromoglykát sodný (Intal). Pro případ alergické rýmy je v podobě nosního spreje kromoglykát sodný, např. Alergocrom.
Kuřácký kašel
Kuřáckým kašlem se neodborně nazývá chronický kašel nebo kašel, při kterém se vykašlává velké množství hlenového sputa u kuřáka. Je často značně obtěžující. Jde o laický, ale zaběhaný pojem, který nenáleží do lékařské terminologie. Je to také proto, že kašel z kouření nelze odlišit od chronické bronchitidy nebo počínající CHOPN. Ještě závažnější je skutečnost, že „diagnóza“ kuřácky kašel může být také mylně a osudně stanovena namísto pravé příčiny kašle – *rakoviny plic.
Kyslík
Viz *krevní plyny. Viz též *Dýchání. Respirace.
Kysličník uhličitý
Oxid uhličitý. Viz *krevní plyny. Viz též *Dýchání. Respirace.
Kysličník dusnatý ve vydechovaném vzduchu
Viz *Oxid dusnatý ve vydechovaném vzduchu.
Kvasinky při léčbě inhalačními kortikosteroidy
Viz *Inhalační kortikosteroidy – nežádoucí účinky – plísňová onemocnění.