Chronická obstrukční plicní nemoc – CHOPN

Obsah

1.1 Definice
1.2 Hlavní charakteristika
2. Stavba a funkce plic
2.1 Stavba plic
2.2 Funkce plic
2.2.1 Výměna plynů
2.2.2 Dýchání
3. Podstata CHOPN
3.1 Rozedma plicní – emfyzém
3.2 Chronický zánět průdušek
4. Závažnost, výskyt a vývoj CHOPN
4.1 Závažnost a výskyt CHOPN
4.2 Průběh a vývoj CHOPN
4.3 Komplikace CHOPN
4.4 Prognóza CHOPN
5. Co vyvolává a u koho vzniká CHOPN
5.1 Kouření
5.1.1 Kouření aktivní
5.1.2 Kouření pasivní
5.2 Znečištění ovzduší
5.3 Defekt alfa1 antitrypsinu
5.4 Riziková populace
6. Příznaky a potíže při CHOPN
7. Stanovení dagnózy CHOPN
7.1 Anamnéza
7.2 Test plicních funkcí
7.21 Spirometrie
7.3 Rentgen plic
7.4    Vyšetření krevních plynů
7.41 Pulzní oxymetrie
8. Léčba CHOPN
8.1 Cíle léčby
8.2 Kdy akutní péče
8.3 Léky v léčbě CHOPN
8.31 Bronchodilatancia
8.32 Inhalační kortikosteroidy
8.33 Vakcinace protichřipková
8.4 Plicní rehabilitace
8.5 Dlouhodobá léčba kyslíkem
8.6 Chirurgická léčba
9. Vzplanutí (exacerbace) CHOPN
10. Prevence CHOPN
10.1 Prevence vzniku CHOPN
10.2 Prevence komplikací, zpomalení progrese

1. Co je CHOPN,  bronchiální obstrukce, kašel, dušnost

Souhrn: CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc)  je charakterizovaná progredujícím  omezením průtoku vzduchu v průduškách (bronchiální obstrukcí). CHOPN se projevuje kašlem, často s vykašláváním,  pískáním na hrudi při dýchání, dušností a dalšími příznaky. Hlavní příčinou CHOPN je aktivní, případně i pasivní kouření.

Klíčová slova: CHOPN, příznaky, kouření, cigarety, bronchiální obstrukce, dušnost, kašel, vykašlávání, expektorace, sputum.

Definice

CHOPN je nemoc charakterizovaná omezením průtoku vzduchu v průduškách v důsledku jejich zúžení (bronchiální obstrukcí), které není úplně reverzibilní (vratné). Bronchiální obstrukce  progreduje (během času se zhoršuje) a je spojena s abnormální zánětlivou reakcí plic na škodlivé částice a plyny. Způsobuje dušnost.
CHOPN vyvolává kašel, často s expektorací (vykašláváním) vazkého sputa (chrchle),  pískání na hrudi při dýchání, dušnost a další příznaky.

Hlavní příčinou CHOPN je kouření cigaret

Většina nemocných s CHOPN  byla nebo je kuřáky. Ke vzniku CHOPN může přispět i dlouhodobý pobyt v zakouřeném prostředí (více než 40 hodin týdně po dobu nejméně 5ti let) i dlouhodobé vystavení  jiným dráždivým látkám, které jsou ve  znečištěném vzduchu (smog, látky z pracovního prostředí jako jsou výpary  chemických produktů). Rovněž dlouhodobé vdechování prachů může způsobit CHOPN.

2. Stavba a funkce plic, dýchání

Souhrn: Vlastní funkcí plic je výměna kyslíku a kysličníku oxidu uhličitého mezi zevním prostředím a krví, která nese kyslík  ke tkáním a odsud odnáší kysličník uhličitý. Kyslík je nezbytný  k metabolizmu tkání, kysličník uhličitý vzniká jako odpadní produkt a musí být odstraňován. Při CHOPN může proudit méně vzduchu dovnitř a ven z plic z důvodů obstrukce při chronické bronchitis, rozedmy plic a hromadění hlenu.

Klíčová slova: CHOPN, stavba plic, funkce plic, dýchání,  průdušky, bronchitis, obstrukční,  kyslík.

Stavba plic

Vdechnutý vzduch proudí dýchacími cestami z jejich horních částí do periferie plic – až do plicních sáčků  a sklípků, kde dochází k výměně plynů. Nad nimi jsou průdušky, odborně nazývané bronchy.

Dýchací cesty jsou transportním systémem pro vzduch vedoucím k funkčním strukturám – alveolům (plicním sklípkům).
Horní dýchací cesty zahrnují nos, nosní dutiny, nosohltan a hrtan. Dolní dýchací cesty začínají průdušnicí, která se větví na pravý a levý hlavní bronchus (průdušku). Větvení průdušek pokračuje dále. Celkový počet větvení se odhaduje na  23 – 24. Větvení si lze představit jako větvení stromu s čím dál tím tenčími větvemi.  Celkový průřez ale narůstá (od 17. dělení je asi 300 cm2). Celkový počet alveolů je odhadován na 300 milionů, jejich celková plocha je 140m2.

Funkce plic

Dýchání (respirace) je fyziologickou funkcí,  která probíhá automaticky. Dýchací systém pracuje tak, aby splňoval metabolické požadavky organizmu, které se mění při zátěži proti klidu.

Vlastní funkcí plic je výměna plynů – kyslíku (O2) a kysličníku uhličitého (CO2) mezi zevním prostředím a krví, která nese kyslík ke tkáním a odsud odnáší kysličník uhličitý. Kyslík slouží k metabolizmu tkání, kysličník uhličitý vzniká jako odpadní produkt tohoto metabolizmu a musí být odstraňován.

Výměna plynů probíhá v alveolu, kde difúzí, na základě tlakového rozdílu, přechází kyslík z alveolu  do krve a kysličník uhličitý z krve do alveolu.

Aby tento proces mohl probíhat správně, je potřeba zabezpečit dostatečnou ventilaci alveolu tak, aby v něm byl zachován správný tlak kyslíku. Je rovněž nutno zabezpečit správné odvětrávání kysličníku uhličitého.

K tomu slouží proces ventilace (dýchání). Ventilace zabezpečuje výměnu dýchacích plynů mezi atmosférou a plícemi.

Pohyb atmosférického vzduchu dýchacími cestami do plicního alveolu (sklípku) vyžaduje sílu, nutnou k překonání elastického tahu plicního parenchymu (tkáně) a hrudní stěny, třecího odporu plicní tkáně a odporu kladenému vzdušnému proudění dýchacími cestami. Tlak nutný k vyvolání proudění plynu trubicí je přímo úměrný  délce trubice, viskozitě plynu a jeho průtoku a nepřímo úměrný 4té mocnině poloměru trubice ( r4). Poloměr dýchacích cest je hlavní proměnou pro určení odporu.

Periferní bronchy a plicní sklípky jsou elastickými strukturami. Při nádechu se každý sklípek nafukuje jako malý balónek, při výdechu se sfukuje.

Při pokročilé CHOPN proudí méně vzduchu dovnitř a ven z plic z následujících příčin:

• Dýchací cesty a plicní sklípky ztrácejí svoji elasticitu, což je významné zejména u rozedmy plicní, přepážky mezi mnoha sklípky jsou zničené.
• Stěna průdušek je rozšířená kvůli chronické bronchitis – zánětu a otoku průdušek. Zúžený je vnitřní průměr (průsvit) průdušek.
• V dýchacích cestách je více hlenu než obvykle, a tento hlen je vazký.

3. Podstata CHOPN– rozedma plicní (Emfyzém) a chronická obstrukční bronchitis

Souhrn: Většina nemocných CHOPN má současně jak emfyzém plic s poškozením stěn plicních alveolů, tak chronickou bronchitis- chronický zánět průdušek. Důsledkem těchto poruch je zesílení stěny průdušek se zúžením jejich vnitřního průměru a hromaděním vazkého hlenu a porucha elasticity plic. Mortalita (úmrtnost) na CHOPN je 2000 obyvatel ČR za rok.

Klíčová slova: CHOPN,  emfyzém, rozedma, chronická bronchitis, chronický zánět průdušek, obstrukce,  hlen.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se vyvíjí ze dvou onemocnění, která !! se u většiny nemocných  vzájemně kombinují.  Je to rozedma plicní a chronická bronchitis – chronický zánět průdušek.

Plicní rozedma – emfyzém plic se vyznačuje poškozením stěny mezi sklípky, což vede k tomu, že ztrácejí svůj tvar. Ztrácejí své elastické vlastnosti a stávají se hadrovitými. Toto poškození může též poškodit stěnu alveolárních sáčků natolik, že dojde k jejich vzájemnému spojování. Vzniká tak menší počet větších alveolárních sáčků namísto mnoha malinkých.

Chronická obstrukční bronchitis (chronický zánět průdušek s obstrukcí) je zánět stěny bronchů, u CHOPN trvale drážděné. Důsledkem zánětu je zesílení stěny průdušek se zúžením jejich vnitřního průměru (lumen). To má za následek, v kombinaci se zvýšenou tvorbou vazkého hlenu (sputum) v průduškách, že se nemocnému hůře dýchá.

Většina nemocných s CHOPN má jak emfyzém, tak chronickou bronchitidu. Proto byl zaveden termín chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

4. CHOPN – závažnost, výskyt,  vývoj a prognóza

Souhrn: Ve většině případů je CHOPN zjištěna u lidí středního nebo pokročilého věku, tedy ve věku 40 let a více. Vyvíjí se pozvolna, obtíže se postupně zhoršují. Těžký stupeň CHOPN  může bránit v běžných denních činnostech, lehčí stupně CHOPN však pacient nemusí vnímat. CHOPN je dosud nevyléčitelné onemocnění, nejsou k dispozici léky, které by dokázaly zastavit poškozování bronchů a plic. Je možné usnadnit pacientovi aktivitu a zpomalit progresi (postup) onemocnění.

Klíčová slova:  CHOPN, závažnost,  komplikace,  vývoj,  osteoporóza, rakovina plic, respirační infekce, stupeň.

Závažnost a výskyt CHOPN

CHOPN je častou příčinou invalidity. V USA, kde více než 12 milionů lidí má zjištěnu CHOPN,  jde o 4. nejčastější příčinu úmrtí.  Navíc dalších 12 milionů Američanů má pravděpodobně CHOPN, o které se neví.

V České republice se odhaduje, že CHOPN má asi 800 000 obyvatel. Mortalita je na 3.místě úmrtí z respiračních onemocnění. Každoročně zemře na CHOPN asi 2000 nemocných.

Ve většině případů je CHOPN zjištěna u lidí středního nebo pokročilého věku, tedy ve věku 40 let a více. Nicméně i někteří lidé mladší 40 let onemocní CHOPN.

Průběh a vývoj CHOPN

CHOPN se vyvíjí pozvolna.  Obtíže se postupně zhoršují a mohou omezit schopnost vykonávat běžné aktivity. Těžký stupeň CHOPN  může bránit v běžných denních činnostech jako je chůze, vaření a péče o sebe. Lehčí stupně CHOPN však pacient nemusí vnímat, obzvláště pokud nevědomě přizpůsobí svoje činnosti dechovým možnostem.

Komplikace CHOPN

CHOPN je doprovázena řadou mimoplicních komplikací jako je hubnutí nebo oslabení svalové síly. Nemocní s CHOPN mají zvýšené riziko vzniku infarktu myokardu, anginy pectoris, osteoporózy, respiračních infekcí, kostních zlomenin, deprese, cukrovky, poruch spánku, anémie a glaukomu (zeleného zákalu).  CHOPN může současně zvýšit riziko vzniku rakoviny plic.

Prognóza CHOPN

CHOPN je dosud nevyléčitelné onemocnění, lékaři nemají k dispozici léky, které by dokázaly zastavit poškozování bronchů a plic. Nicméně léčba a změna životního stylu mohou přispět k tomu, že se pacient bude cítit lépe, zůstane více aktivní a zpomalí se progrese onemocnění.

5. Co vyvolává a u koho vzniká CHOPN

Souhrn: Většina nemocných s CHOPN byla nebo je aktivními či pasivními kuřáky. Také dýchání znečištěného vzduchu může přispívat ke vzniku CHOPN. Porucha zvaná defekt alfa1 antitrypsinu (AAT) vede často ke vzniku CHOPN a je při tomto onemocnění faktorem vedoucím k velmi rychlému zhoršování nemoci.

Klíčová slova: CHOPN, kouření, dýmka, doutníky, pasivní kouření, cigarety, antitrypsin, AAT, nekuřáci.

Kouření aktivní

Devadesát procent nemocných s CHOPN bylo nebo je kuřáky cigaret. Kouření dýmky či doutníků též způsobuje CHOPN, zvláště, když je kouř inhalován („šlukován“).

Kouření pasivní

Pasivní kouření, tedy vdechování kouře vzniklého při kouření jinou osobou, též dráždí plíce a přispívá ke vzniku CHOPN. Nedávno bylo prokázáno, že pasivní kouření po dobu alespoň 40hodin týdně během 5 let zvyšuje riziko vzniku CHOPN o 48%.

Znečistěný vzduch

Rovněž dýchání znečištěného vzduchu, chemických látek či prachu ze zevního  nebo pracovního prostředí, může přispívat ke vzniku CHOPN.

Defekt AAT

Existuje poměrně vzácná genetická porucha  zvaná defekt alfa1 antitrypsinu (AAT). Lidé s tímto defektem mají nízkou koncentraci AAT, což je bílkovina s antiproteolytickým působením, která se tvoří v játrech. Nízká koncentrace AAT vede často ke vzniku CHOPN, obzvláště pokud lidé s tímto defektem kouří nebo jsou vystaveni dráždivým látkám.  Kdo  má tento  defekt a přesto kouří, CHOPN se velmi rychle zhoršuje.

Riziko

Lidé, kteří mají nemocné s CHOPN v blízkém příbuzenstvu, mají vyšší pravděpodobnost onemocnět touto nemocí. Nejčastěji jsou postiženi kuřáci ve věku více než 40 let. Nicméně i lidé mladší 40 let a nekuřáci mohou CHOPN onemocnět. Nemoc není infekční, nemůže se přenést vzájemným kontaktem.

6. Příznaky a potíže při CHOPN

Souhrn: Potíže a příznaky při CHOPN jsou chronický kašel, často s hlenem, dušnost, ztížený dech zvláště při námaze nebo infekci, pískání, sípání při dýchání, pocit tíže na hrudi. Tyto příznaky se vyskytují i u jiných onemocnění, některé  i roky před vznikem obstrukce průdušek. Některé příznaky CHOPN se obvykle pomalu zhoršují během času. Při pokračování kouření se poškození vyvíjí mnohem rychleji než když se kouřit trvale přestane.

Klíčová slova: CHOPN, potíže, příznaky,  dušnost, kouření, kašel,  obstrukce průdušek,  hlen,  pískání.

Známky a příznaky CHOPN zahrnují:

• chronický kašel nebo kašel při kterém se vykašlává velké množství hlenového sputa (často zvaný kuřácký kašel),
• pocit ztíženého dechu, dušnost, zvláště při námaze, respirační infekci nebo i v klidu,
• pískání (hvízdání, pískání při dýchání),
• pocit tíže na hrudi.

Tyto příznaky se často vyskytují roky před vznikem bronchiální obstrukce.

• Nicméně ne každý, kdo má tyto příznaky, má nebo bude mít CHOPN.
• Některé příznaky CHOPN jsou pouze podobné jako příznaky jiných onemocnění. Jen lékař může zjistit, zda máte CHOPN.
• Když máte CHOPN, můžete mít častá nachlazení nebo chřipková onemocnění.
• Jestliže je vaše CHOPN těžká, můžete mít otoky kloubů, lýtek nebo nohou, případně modravé zbarvení rtů v důsledku nízké koncentrace kyslíku v krvi.
• Můžete též být dušní, tedy mít pocit ztíženého dechu.

Příznaky CHOPN se obvykle pomalu zhoršují během času. Nejprve, když jsou příznaky malé, si jich nemusíte všimnout nebo vás mohou nenápadně přimět ke změně vašeho životního stylu, abyste potíže zmírnili. Například můžete začít užívat výtah místo chůze do schodů a tím se rozvoj pocitu dušnosti posouvá do budoucnosti.

Postupně se příznaky mohou zhoršit natolik, že vyhledáte lékaře. Častým důvodem k tomu bývá např. zadýchávání se při fyzické námaze.

Tíže vašich obtíží závisí na tom, jak těžce jsou poškozeny plíce. Pokud stále kouříte, poškození se vyvíjí mnohem rychleji než když přestanete kouřit.

U těžké CHOPN můžete mít další příznaky jako je hubnutí a snížená svalová síla.

7. Diagnóza CHOPN

Souhrn: Při vyšetření na CHOPN je nutná podrobná anamnéza, příznaky a obtíže, údaje o kouření a dalších škodlivinách, o kašli. Funkce plic se stanoví zejména spirometrií, ev. bodypletysmografií, nálezy jsou cenné, mohou předcházet potížím a stanovení diagnózy. Vyšetření kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi určuje, zda nejde již o hrubou poruchu funkce plic. Zčásti ho nahradí pulzní oxymetrie – vyšetření saturace (nasycení) hemoglobinu kyslíkem. Nezbytným pravidlem je vyšetření rentgenu plic k vyloučení rakoviny. Je třeba vyloučit i astma.

Klíčová slova: Diagnóza,  příznaky CHOPN, pískoty, kouření, plicní funkce, spirometrie, rentgen plic.

Stanovení diagnózy CHOPN nevyžaduje žádné invazivní vyšetření. Lékař diagnostikuje CHOPN  na základě příznaků a obtíží, anamnézy a výsledků testů.

Lékař se zeptá na kouření a zda jste eventuelně byl v kontaktu s dráždivými látkami, jako je znečištěné ovzduší, chemické výpary nebo prachy.  Pokud máte trvalý kašel, lékař se může zeptat, jak dlouho trvá, jak je silný a jestli něco vykašláváte. Může se vás rovněž zeptat, zda máte v rodině někoho, kdo má CHOPN.

Bude proveden poslech plic fonendoskopem, aby lékař slyšel, zda jsou přítomny pískoty nebo další abnormální dechové zvuky.

Pro stanovení definitivní diagnózy je třeba provést jeden nebo více testů.

Test plicních funkcí

Testy plicních funkcí měří jak mnoho vzduchu můžete  nadechnout a vydechnout a také jak rychle můžete vydechnout a jak dobře mohou plíce zabezpečit dostatečné  množství kyslíku v krvi.

Hlavním testem pro stanovení diagnózy CHOPN je spirometrie. Pro stanovení diagnózy může být potřebné provést  i další testy jako je bodypletysmografie a vyšetření difuzní kapacity plic.

Spirometrie

Při spirometrii vás sestra nebo laborantka během tohoto nebolestivého vyšetření vyzve, abyste provedli hluboký nádech a potom vydechli úplně všechen vzduch s co nejvyšším úsilím a co nejrychleji přes náustek, který je připojen k malému přístroji. Tento přístroj se nazývá spirometr. Vyšetření se provádí tak, že nemocný se zhluboka nadechne a poté prudce vydechne všechen vzduch přes náústek do spirometru. Spirometr měří celkové množství vydechnutého vzduchu, množství vzduchu vydechnutého za 1 sekundu a rychlosti jednotlivých fází výdechu. Nemocný s bronchiální obstrukcí není schopen vydechnout ani 80% z celkového objemu vzduchu za vteřinu oproti zdravému jedinci.

Po provedení spirometrie vám lékař může podat inhalačně lék, který rozšíří průdušky a poté zopakuje  toto vyšetření. Porovná výsledky dosažené před podáním a po podání tohoto léku. Toto vyšetření se nazývá bronchodilatační test.

Proč se spirometrie provádí?

• Spirometrie může zjistit CHOPN již před vznikem obtíží.
• Lékař může rovněž zjistit tíži vaší CHOPN, což mu umožní stanovit léčbu.
• Spirometrie může zjistit, zda příčinou Vašich obtíží nejsou jiná onemocnění jako je např. astma bronchiale nebo srdeční selhávání.

Další vyšetření může lékař doporučit. Tato vyšetření jsou:

Rentgen plic.  Je důležitý k vyloučení rakoviny plic, protože CHOPN je samostatným rizikovým faktorem pro vznik plicní rakoviny.

Vyšetření krevních plynů. Vyšetření krevních plynů měří obsah kyslíku – O2 a kysličníku uhličitého – CO2 v  krvi. Stanovuje se pomocí vyšetření parciálního tlaku O2  a CO2 . Tato vyšetření slouží ke zjištění, zda CHOPN  ovlivňuje výměnu plynů a zda již potřebujete terapii kyslíkem. K vyšetření se odebírá buď krev z arterie (tepny) nebo mnohem častěji tzv . arterializovaná krev odebraná do kapiláry získané  píchnutím do ušního lalůčku nebo bříška prstů.

Pulzní oxymetrie. Aby nemuselo být provedeno toto invazivní vyšetření, vyšetřuje se saturace (nasycení) krevního barviva (hemoglobinu) kyslíkem pulzním oxymetrem. Hemoglobin slouží jako přenašeč kyslíku v těle a jeho nasycení je důležitým ukazatelem prokysličení organismu. Toto vyšetření je zcela neinvazivní, provádí se připevněním čidla na prst nebo ušní lalůček.

8. Léčba CHOPN

Souhrn: CHOPN je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Je možné dosáhnout zlepšení pohybové aktivity, zpomalit progresi nemoci a dosáhnout zlepšení kvality života. Zcela nezbytným opatřením je zanechat kouření. Z farmak se používají léky na roztažení průdušek (bronchodilatancia). Léky protizánětlivé, inhalační kortikosteroidy, mohou snížit počet vzplanutí nemoci. Léčbu je vhodné doplnit vakcinací, plicní rehabilitací. Při závažnějším průběhu se používá léčba kyslíkem.

Klíčová slova: CHOPN, léčba CHOPN, kouření, kyslík, rehabilitace, transplantace plic,  inhalační glukokortikoidy, inhalační kortikosteroidy, inhalátor, vakcinace, očkování proti chřipce, bronchodilatancia, exacerbace CHOPN, vzplanutí CHOPN, kvalita života.

CHOPN nelze vyléčit, ale léčbou je možné zpomalit její zhoršování. Léčba a změna životního stavu Vám mohou pomoci v tom, že se  budete cítit lépe, zůstanete více aktivními a dojde ke zpomalení progrese nemoci.

Zanechání kouření je nejdůležitějším opatřením, které pomůže v léčbě CHOPN. Zanechání kouření je jediné opatření, které dokáže zpomalit progresi této nemoci.

Mluvte s vaším lékařem o programech a přípravcích, které vám mohou pomoci přestat kouřit. Požádejte členy vaší rodiny a přátele, aby vám pomohli ve vašem úsilí zanechat kouření. Rovněž se snažte vyhnout  pasivnímu kouření.

Více informací je možno získat na www.dokurte.cz

Další léčba CHOPN zahrnuje léky, vakcinaci, plicní rehabilitaci, kyslíkovou léčbu, chirurgickou léčbu a léčbu komplikací.

Cíle léčby CHOPN jsou:

• zmírnit obtíže,
• zpomalit progresi nemoci,
• zlepšit výkonnost,
• bránit komplikacím a léčit je,
• zlepšit kvalitu života.

Kdo zajišťuje péči o nemocné:

• s lehčím stádiem praktičtí lékaři,
• s těžším pneumologové,
• některé závažné příznaky mohou vyžadovat léčbu v nemocnici.

Akutní péči  by váš stav vyžadoval zejména tehdy, jestliže:

• jste dušní při řeči,
• vaše rty nebo nehty jsou modré nebo až šedivé (jsou to známky nízké hladiny kyslíku ve vaší krvi),
• pociťujete významnější únavu, kterou nelze vysvětlit jinou příčinou než CHOPN,
• máte velmi rychlý tep,
• nezabírá doporučená léčba ke zvládnutí zhoršených obtíží.

Léky v léčbě CHOPN

Bronchodilatancia*
Bronchodilatancia uvolňují svaly, které jsou ve stěnách bronchů. To pomáhá otevřít dýchací cesty a usnadňuje dýchání. V závislosti na tom, jak je onemocnění těžké, může lékař předepsat krátkodobě  (4 – 6 h) nebo dlouhodobě ( 12 i 24h) působící bronchodilatancia. Krátkodobě působící bronchodilatancia jsou účinná po dobu  4 až 6 hodin. Měla by být používána jen podle potřeby, při obtížích. Dlouhodobě působící s účinkem 12 hodin, nebo 24 hodin . Jde o beta2 mimetika,  anticholinergika a Xantiny. Většina bronchodilatancií je užívána prostřednictvím inhalačního zařízení, které se jmenuje inhalátor. Toto zařízení umožňuje, aby se lék dostal přímo na místo svého působení a to je až do malých bronchů.

Jsou různé typy inhalátorů, které se užívají různými způsoby. Požádejte zdravotníky (lékaře nebo zdravotní sestru), aby vám ukázali, jak se inhalátor správně používá. Když uděláte nějakou chybu, nedostane se lék do vašich plic a proto může být neúčinný. Dříve než dojdete k závěru, že lék na vás nepůsobí, měl by váš lékař zkontrolovat, zda používáte lék správně.
Jestliže je vaše CHOPN lehké, lékař vám může předepsat krátkodobě působící  bronchodilatancia. V tomto případě můžete užívat léky jen v  době, kdy se vyskytnou obtíže.
Když je vaše CHOPN středního stupně nebo těžká, může vám lékař předepsat pravidelnou léčbu krátkodobě nebo dlouhodobě působícími bronchodilatancii.

Inhalační kortikosteroidy
Užívají se u nemocných s těžším stádiem CHOPN. Jejich užívání může snížit počet vzplanutí (exacerbací). Při inhalačním podání a správném dávkování mají tyto léky minimum nežádoucích účinků.

Očkování
Chřipka může znamenat pro nemocného s CHOPN závažný problém. Očkování proti chřipce může snížit riziko onemocnění chřipkou. Konzultuje s vaším lékařem možnost každoročního očkování.
Pneumokoková vakcína snižuje riziko vzniku pneumokokového zánětu plic a jeho komplikací. Lidé s CHOPN mají vyšší riziko vzniku pneumonie než zdraví. Hovořte s vaším lékařem o možnosti vakcinace.

Plicní rehabilitace
Plicní rehabilitace je léčebný program, který zlepšuje zdraví a kvalitu života u lidí s plicními problémy. Rehabilitace zahrnuje cvičební program, edukaci nemocných, nutriční a psychologické poradenství. Cílem programů je vám pomoci  zůstat co nejdéle aktivními a  vykonávat vaše každodenní činnosti. .

Dlouhodobá léčba kyslíkem
Jestliže máte těžkou CHOPN a nízký obsah kyslíku v krvi, může vám kyslíková léčba  pomoci, abyste dýchali lépe. Kyslík je podáván kyslíkovými brýlemi. Zdrojem kyslíku jsou koncentrátory kyslíku nebo systém tekutého kyslíku. Koncentrátory nasávají vzduch z místnosti a systémem membránových filtrů z něj vydělují kyslík.
Pokud je pro vás vhodnější terapie tekutým kyslíkem, máte doma zásobník, do kterého vám firma dodává tekutý kyslík. Z toho si potom přečerpáváte kyslík do přenosného zařízení, které nosíte s sebou a ze kterého je vám kyslík dodáván.
Tato léčba brání v poškozování vašeho srdce a prodlužuje váš život.

Chirurgická léčba
V relativně vzácných případech může i chirurgická léčba pomoci lidem s CHOPN. Obvykleji  je poslední možností pro nemocné, kteří mají těžké obtíže jež se nezmírňují po užívání léků.
Chirurgická léčba je určena pro nemocné s CHOPN, kteří mají převahu emfyzému. Tato léčba zahrnuje bulektomii a volumredukční operace (Lung Volume Reduction Surgery- LVRS). Rovněž tak může být u nemocných s velmi těžkou CHOPN provedena transplantace plic.

Bulektomie
Když jsou stěny plicních sklípků zničeny, vznikají rozsáhlé vzdušné prostory, které se nazývají bulami. Vynětím velké buly, která se nepodílí na výměně plynů, je přilehlý plicní parenchym dekomprimován. Tento postup vede ke zmírnění dušnosti a zlepšení plicních funkcí.
Volumredukční operace je chirurgický postup, při kterém je resekována část poškozené plíce. To pomůže plíci lépe dýchat.

Transplantace plic
Bylo prokázáno, že u vhodně vybraných nemocných s velmi pokročilou CHOPN zlepší transplantace plic kvalitu života a funkční kapacitu. Neprodlužuje život, ale zlepšuje jeho kvalitu. Nicméně nemocní po transplantaci mají vysoké riziko komplikací jako je infekce nebo odhojování transplantované plíce.

9. Vzplanutí (exacerbace) CHOPN

Souhrn: Exacerbace (vzplanutí) CHOPN se většinou vyznačuje zhoršením dušnosti a kašle. Může vést až k těžkému stavu, vyžadujícímu vyšetření lékařem a někdy i nemocniční léčbu. Protože je často způsobena infekcí, k léčbě se v tomto případě používají antibiotika, bronchodilatancia a inhalační kortikosteroidy.

Klíčová slova: Vzplanutí, exacerbace, CHOPN, infekce,  bronchodilatancia,  inhalační kortikosteroidy, sputum, dušnost, vykašlávání.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se při vzplanutí nemoci (exacerbaci) ve svých příznacích obvykle pomalu zhoršuje. Někdy však dojde k náhlému zhoršení. Například nachlazení, chřipka nebo jiné plicní infekce mohou vést k tomu, že se příznaky náhle zhorší. Někdy ale dojde ke zhoršení bez zjevné příčiny. Hlavním příznakem je zvětšení dušnosti, ale také zhoršení kašle. Při infekčních exacerbacích CHOPN bývá vykašlávané sputum i hnisavé (zbarvené do žluta i zelena). Při infekčních exacerbacích bývá někdy i zvýšená teplota.
Nechte se vyšetřit lékařem, když pozorujete tyto obtíže. Lékař vám může předepsat antibiotika k léčbě infekce a další léky jako jsou bronchodilatancia a kortikosteroidy, které vám pomohou zmírnit dušnost. Některé závažnější příznaky vyžadují i nemocniční léčbu.

10. Prevence CHOPN

Souhrn: Hlavním preventivním opatřením k zabránění vzniku CHOPN i zpomalení progrese nemoci je nekouřit a nevystavovat se dlouhodobě nebo opakovaně chemickým výparům a prachům. Prevencí dušností, exacerbací a rychlé progrese je do určité míry i užívání léků a rehabilitace.

Klíčová slova: CHOPN, zanechat kouření, cigarety,  komplikace, exacerbace, progrese nemoci, rakovina plic

1. Abyste CHOPN neonemocněli, můžete provést níže uvedená opatření.
2. Když onemocníte CHOPN, můžete udělat kroky, které zabrání exacerbacím nebo zpomalí progresi nemoci.

Opatření k zabránění vzniku CHOPN

Nejúčinnějším opatřením k zabránění vniku CHOPN je nikdy nezačít kouřit. Kouření je nejvýznamnější příčinou vzniku CHOPN.

Jestliže kouříte, konzultujte s vaším lékařem programy na zanechání kouření a léky, které vám pomohou v léčbě této závislosti. V České republice jsou zřízeny poradny pro léčbu závislosti na tabáku. Seznam těchto poraden je na www.dokurte.cz.

Rovněž se pokuste vyhnout  pasivnímu kouření i jiným látkám, které dráždí plíce (chemické výpary, prachy).

Opatření k zabránění exacerbací, komplikací a  zpomalení progrese nemoci

Když máte CHOPN, nejdůležitějším opatřením je zanechat kouření. To může snížit riziko vzniku komplikací, exacerbací, zpomalí progresi nemoci. Rovněž byste se měli vyhnout expozici dráždivým látkám uvedeným výše.

Dodržujte předepsanou léčbu. Může vám pomoci zmírnit dušnost, déle zůstat aktivními a vyhnout se závažným obtížím nebo je léčit.

Autor: Doc. MUDr. Jaromír Musil, PhD. Plicní ambulance Nemocnice Mělník

__________________________________________________________________________

Doslov redakce

Základním požadavkem pro léčbu i prevenci CHOPN je přestat kouřit. Ostatní terapie může již jen zpomalit zhoršování  nemoci. Každý jedinec s přetrvávajícím kašlem nebo se zadýcháváním by se měl nechat vyšetřit lékařem. Obzvláště pod označením „kuřácký kašel“ se může rozvíjet nejen CHOPN. Může jít i o jiná, velmi závažná onemocnění, například rakovinu plic.