Příčiny atopického ekzému
Atopie
Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže, na jehož vzniku se může podílet více příčin. *Atopie je vrozený sklon ke vzniku alergie (tedy vrozená, genetická dispozice), alergie se však zde za celý život objevit nemusí. Atopický ekzém se tedy s alergií sdružuje pouze u části pacientů, u jiných s alergií nemá nic společného. Dnes je také zřejmé, že pokud je alergie u ekzému vůbec přítomna, může někdy jít spíše o jeho následek nebo souběh než příčinu. Rozhodující roli hrají u atopického ekzému vrozené vlastnosti kůže a její odchylné imunitní vlastnosti. Alergie však u části nemocných může být přitěžujícím faktorem a je třeba ji hledat.
Porucha stavby bílkovin kůže
Jedním ze stavebních kamenů kůže jsou bílkoviny. Vlastní příčinou atopického ekzému je u mnohých pacientů vrozená porucha struktury bílkovin kůže. Důsledky této poruchy jsou závažné: 1. Kůže je zvýšeně suchá a svědivá, škrábání zhoršuje její povrch, který je bariérou proti vnějšímu prostředí. 2. Narušený povrch kůže jeví zvýšenou propustnost pro nejrůznější látky vnějšího prostředí do vnitřních vrstev. 3. To vede ke snadnému podráždění kůže různými škodlivinami a vytváření ložisek zánětu. Nemusí tedy jít přímo o alergeny. Touto cestou se může následně alergizovat nejen kůže sama, ale vše může přejít do celého organismu a vést i k alergické rýmě, astmatu a dalším alergickým onemocněním. Takto se u atopických jedinců může atopický ekzém komplikovat další nemocí.
Potravinová alergie
Potravinová alergie může někdy být příčinou horšení ekzému, ale často se jí v tom přičítá nadměrný význam, zejména u malých dětí. Četné děti, u kterých nebyla alergie exaktně prokázána, ale šlo spíše o domněnku, radu sousedky nebo článek z internetu, má zbytečně ze stravy vyřazeno kravské mléko, vejce nebo mouku či různé druhy zeleniny a jsou tak jenom ochuzeny o živiny, které často ani nejsou ničím kompenzovány.
Inhalační alergie
Pyly
U pacientů s pylovou alergií (sennou rýmou) – mohou pyly nepochybně způsobovat horšení atopického ekzému, jindy zase nemají na toto onemocnění vliv. Tyto vztahy by měl osvětlit lékař. Průkaz je zde snadnější vzhledem k sezónnímu výskytu zhoršení ekzému, které se každým rokem opakuje.
Roztoči
Alergeny roztočů jsou velmi častou příčinou aktivity atopického ekzému. Jejich vliv je však hůře odhalitelný vzhledem k jejich celoročnímu a pravidelnému působení na pacienta. Někdy je tento stav i obtížně zjistitelný i v ordinaci alergologa. Je to tehdy, kdy roztočové exkrementy narušují kůži svými enzymatickými, nealergickými účinky. Potom nemusí být pozitivní výsledky kožních testů ani protilátek – specifických imunoglobulinů třídy E. Zde k diagnóze pomůže jenom zlepšení pacienta v prostředí s malým výskytem roztočů, nebo lépe, pokus o snížení jejich množství z prostředí pacienta (viz článek o roztočích bytového prachu).
Konkrétní příčiny atopického ekzému
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že asi polovina jedinců s „atopickým“ ekzémem ve skutečnosti atopickou konstituci nemá a proto nemá ani žádnou alergii. Onemocnění je pak dáno pouze nealergickými příčinami. Konkrétní příčiny manifestace a stavů zhoršení atopického ekzému jsou čtyři a tři z nich se dají ovlivnit léčbou.
- Vrozená a nezřídka zděděná porucha stavby kůže, která se vyskytuje asi u poloviny ekzematiků. Ovlivnitelná není.
- Dráždivé látky z vnějšího prostředí či stravy. Méně často může jít i o alergeny.
- Třetí, běžnou příčinou potíží je suchost a svědění kůže, vedoucí ke škrábání a tím k horšení ekzému.
- Neošetřovaná kůže je snadněji napadána bakteriemi, které zánětlivé ekzematické procesy zhoršují.
Léčba atopického ekzému
Léčba spočívá v ošetřování kůže, úpravě životosprávy a případně i v úpravě stravy (podle účinnost). Výborný účinek má někdy léčba světlem zvolené vlnové délky (fototerapie), klimatoterapie a přímořské prostředí, lázeňská léčba i další metody. Výsledky jakékoli léčby jsou však u atopického ekzému pouze dočasné. Trvalé odeznění projevů může nastat spontánně, ale nikdy ne jako výsledek léčby.
Ošetřování kůže
Vhodnost různých mastí se u každého pacienta liší a má být řízeno lékařem. Kůže musí být trvale promašťována. Doporučeny jsou směsi bez různých aromatických esencí, používaných v kosmetickém průmyslu. Mohou obsahovat např. vazelinu, ambiderman, leniens, aquasorb nebo složitější směsi. Vhodná jsou nearomatická mýdla, např. s obsahem glycerinu.
Kortikosteroidní masti, jejich léčebné a nežádoucí účinky
Masti s obsahem *kortikosteroidů jsou stále nejúčinnějším a někdy i jediným účinným prostředkem. Na potlačení projevů ekzému (nikoli léčbu) mají rychlý, avšak bohužel krátkodobý účinek. Vedle léčebných účinků mohou jevit i účinky nežádoucí. Často však býváme svědky až přehnaných obav z jejich použití. Celkové hormonální účinky ze vstřebávání kortikosteroidů kůží přicházejí v úvahu až při déletrvajícím ošetřování rozsáhlých ploch kůže, spíše u dětí. Lokální nežádoucí účinky spočívají u pravidelného a dlouhodobého používání ve ztenčení kůže. Atopický ekzém má však také dlouhodobý dopad na kůži a její chronické změny často horší než užívání kortikosteroidů. Při neuspokojivém vývoji atopického ekzému, kdy je onemocnění provázeno silným svěděním a škrábáním kůže, není obava z kortikosteroidních mastí na místě. Základem lokálního ošetřování kůže je ovšem její pravidelné promašťování mastí bez kortikosteroidů.
Strava a atopický ekzém
Strava má na každého pacienta jiný účinek. Častěji vadí dráždivé potraviny než alergizující. Domnělá alergie na potraviny běžně vede ke zbytečným a někdy i škodlivým dietám. Podstatně větší význam pro zhoršení ekzému mívá nespecifická dráždění kůže některými potravinami. Nejčastěji jde o citrusové ovoce, kiwi, ananas, kakao a podobně. Z koření vadí nejčastěji glutamát a paprika. Umělá dochucovadla a aroma, potravinové barvy i stabilizátory mohou být také pro ekzematika problémem. Každý pacient si musí sám vyzkoušet a s lékařem vyhodnotit, které potraviny mu ekzém dráždí a které ne. Z alergenů životního prostředí mohou ekzém zhoršovat zejména roztoči, pyly a plísně, někdy domácí zvířata. Situace je však často i taková, že žádné alergeny na ekzém vliv nemají.
Životospráva
Také životospráva pacienta s atopickým ekzémem má svá individuální pravidla. Obecně vadí oblékání do šatů z dráždivých nebo nesavých textilií (vlna, umělá vlákna), upřednostňuje se bavlna. Zhoršující vliv mívají někdy infekční onemocnění nebo psychický stres. U dětí pravidelně ekzém zhoršuje hra na písku, pocení, nevhodné oblékání a další lokální dráždění kůže. Chlorovaná voda sice může ekzematické kůži také vadit, ale dítě je především třeba každý den umýt. Nadměrný strach z vody a mýdla může být horší než chlór ve vodě a vést až ke komplikaci ekzému bakteriální infekcí kůže Klíčová slova: Atopický ekzém, atopie, dieta, kortikosteroidy, alergeny, léčba.
Kam dále pokračovat: Atopický ekzém a alergie. LE
MUDr. Jiří Novák, alergologie a imunologie, NZZ v Ústřední vojenské nemocnici, Praha.