Pylová alergie

Aktualizováno: 13.3.2021, MUDr. Jiří Novák

Souhrn:
Lidský organizmus může reagovat alergicky na kontakty pylu se sliznicemi dýchacích cest, spojivkami nebo kůží. Léčebně by se nemělo zapomínat, tam kde je to možné, na snížení vystavování se pylovým alergenům v životním prostředí. Léčba pomocí léků je často nenahraditelná, alergenová imunoterapie pylovou vakcínou však často spotřebu léků výrazně sníží a někdy dokonce i nahradí.

Co je alergie na pyly

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na kontakt s cizorodými látkami, kterými jsou u pylové alergie zrnka pylu. Lidský organizmus tak může reagovat na kontakty pylu se sliznicemi nosu, očních spojivek,  úst a hrdla, nosohltanu, horních dýchacích cest, průdušek nebo kůže. Podle toho, které ze jmenovaných míst jsou obzvláště citlivé, vznikají potíže:

  • Senná (pylová) rýma (rhinitis pollinosa) je alergické zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se obvykle projevuje vodnatým výtokem z nosu spojeným se svěděním a obvykle i kýcháním.  Častá je částečná nebo úplná nosní neprůchodnost, způsobená rozšířením krevních cév v nosní sliznici a jejím otokem. I alergická rýma může být provázena snížením nebo ztrátou čichu.
  • Alergický zánět spojivek a očních víček se projevuje svěděním, pálením či řezáním očí, zarudnutím spojivek a nadměrným slzením, případně i otokem očních víček.
  • Některého pylového alergika může také svědět v ústech,  zejména patra, případně hrdla. Nepříjemné pocity se mohou šířit i do uší.
  • Alergické procesy v dýchacích cestách se mohou projevovat někdy i suchým, dráždivým kašlem.
  • Pylové astma. Pylová alergie nezřídka způsobuje i projevy průduškového astmatu, které se mohou vyskytovat pouze v období dalších pylových obtíží, nebo může jít i o součást astmatu s projevy provokovanými jinými podněty, a to kdykoli v roce. Příznaky průduškového astmatu mohou někdy vznikat pouze při tělesné zátěži, zejména při sportovních aktivitách nebo i kdykoli v klidu. Může jít o všechny nebo jen některé z vyjmenovaných: Pocity ztíženého dýchání, krátkého dechu, tíže na prsou se ztíženým dokončením nádechu, případně mohou být slyšet nebo cítit pískoty provázející dýchání. Suchý kašel může projevy astmatu provázet. Při sportování je výkon pacienta limitován dechem, zejména po několika minutách zátěže.
  • Atopický ekzém se může v důsledku působení pylů zhoršovat anebo vyskytovat výhradně v době pylové sezony.
  • *Orální alergický syndrom. Některé potraviny obsahují určité alergeny podobné nebo stejné jako u pylů. Při požití takovýchto potravin může potom docházet ke svědění v ústech (nejčastější projev), případně i k pocitu stažení nebo dokonce otoku v hrdle či dýchacích cestách.
  • Celková alergická reakce na pyly může vznikat v návaznosti na orální alergický syndrom. Touto cestou se mohou navodit i projevy astmatu nebo, sice vzácněji ale o to nebezpečněji, celková alergická reakce až *anafylaktický šok. Některými  příklady je kořenová zelenina, určité druhy ovoce nebo lískové i jiné oříšky u alergie na břízu.

Léčba pylové alergie

Léčba pylové alergie se může provádět několika způsoby, které se často kombinují. V principu jde o úpravu životního prostředí, léčbu medikamentosní (pomocí léků) a léčbu pylovou vakcínou. Pobyt  v krajích s odlišným klimatem, kde se v danou dobu alergizující pyly nevyskytují, je u těžkých pylových alergií často ideální terapií.

Úprava životního prostředí

viz článek *Pylová alergie – neléková opatření.

Léčba léky

Léky se mohou u pylové alergie aplikovat celkově (požití ústy v tabletách či roztoku, výjimečně i injekčně) nebo lokálně, přímo na postiženou nosní nebo oční  sliznici či kůži.

  • Antihistaminika. Jde o léky, tlumící účinek histaminu, který se uvolňuje z buněk při alergické reakci a je jednou z hlavních příčin potíží při alergické rýmě. Působí pouze úlevu potíží a neléčí vlastní nemoc. Je proto zbytečné je užívat mimo sezonu vlastních potíží – s výjimkou těžkých stavů, kdy je možné je užívat např. 1 – 2 týdny před předpokládaným období potíží. Celoroční aplikace antihistaminik u výlučně sezonních potíží není smysluplná. Jde o zbytečné polykání úlevových léků, které nemají od čeho ulevit.
  • K celkové aplikaci jsou u pylové alergie k dispozici *antihistaminika v tabletové formě nebo v roztoku. Jde např. o *Aerius, Claritin, Xados, *Xyzal, Zyrtec, Zodac, Tamalis a další. Atihistaminika k aplikaci místní jsou ve formě nosních sprejů či očních kapek (Zaditen)  ev. přípravků na kůži (Fenistil gel). Viz *Kapky a spreje podávaném do nosu
  • Kromany – působí proti zánětu při oční nebo nosní aplikaci a také většinou zajišťují dobrou úlevu od potíží. Může jít o např. o Allergocrom nebo Cromolyn. Nejde o antihistaminika, ale stabilizátory buněčných membrán.
  • Kortikosteroidy s lokální aplikací jsou vysoce účinnými farmaky, které většinou úspěšně tlumí alergický zánět a tím potíže, ale nepůsobí proti vlastní příčině nemoci.

*Alergenová imunoterapie (AIT)

Jde o léčbu pylovými vakcínami, kterou volíme u indikovaných pacientů. AIT nejvíce směřuje k příčinám pylové alergie, existuje v injekční nebo lokální podobě. Oblíbená je AIT v podjazykové formě, kdy se za stanovených podmínek podávají tablety nebo roztok pod jazyk (přípravky Grazax, Staloral, Oralair).  Úspěšnost této léčby záleží na různých okolnostech. Bližší informace u ošetřujícího alergologa.

Kam dál pokračovat:

  1. O léčbě chronické rýmy nosními spreji
  2. Kapky a spreje podávané do nosu
  3. Pylová alergie – neléková opatření
  4. Alergenová imunoterapie

Autor MUDr. Jiří Novák, Alergologie a imunologie, Praha 6