Rehabilitační léčba zaměřená na obnovu dýchání nosem a na péči o horní cesty dýchací by měla být vždy nedílnou součástí komplexní péče u dětí po odstranění adenoidní vegetace, u jedinců, u kterých převládá dýchání ústy, aniž by toto preferované dýchání bylo na podkladě strukturální poruchy (tzv. funkční porucha dýchání), u nemocných s bronchiálním astmatem, u pacientů s chronickou rýmou a u nemocných s opakovanými infekcemi horních cest dýchacích.
Rehabilitační léčbu nemocnému indikuje jeho ošetřující lékař (pediatr, alergolog, otorinolaryngolog, pneumolog, rehabilitační lékař atd.). Léčba by měla zahrnovat vstupní kineziologické vyšetření (kód 21001), individuální léčebnou tělesnou výchovu (kód 21225), měkké a mobilizační techniky (kód 21413). Pro absolvování rehabilitační léčby v ambulantním zařízení je nutné pacientovi vypsat poukaz na vyšetření/ošetření FT [2].
Léčebná tělesná výchova je zaměřená na obnovu dýchání nosem, zvýšení rozvíjení hrudníku, obnovu správného dechového stereotypu, nácvik smrkání, kloktání, inhalační léčby, používání nosní sprchy, aktivaci svalů jazyka, svalů nadjazylkových a podjazylkových. Pokud se u nemocného vyskytuje vadné držení těla, jsou do terapie zařazena cvičení na obnovu svalové rovnováhy, aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře a senzomotorická stimulace s využitím různých balančních ploch (gymball, bosu, posturomed atd.). Důraz je také kladen na pohybové aktivity a zvýšení tělesné zdatnosti pacienta [2, 3, 4, 5].
Měkké a mobilizační techniky jsou cíleny na uvolnění zvýšeného napětí měkkých tkání orofaciální oblasti, na protažení fascií krční a hrudní oblasti a na protažení zkrácených svalů v oblasti trupu. Mezi nejčastěji používané techniky patří postizometrická relaxace, muscle energy technigue, antigravitační terapie a pasivní protahování [1].
Cílem terapie je minimalizace až eliminace dechové poruchy a dechových obtíží, které by mohly nemocnému znesnadňovat provádění běžných denních činností a pohybových aktivit, způsobovat další zdravotní nebo psychické dysfunkce a tím snižovat kvalitu života. Komplexní léčbu je vždy nutné provádět v rámci mezioborové spolupráce.
Autor: Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D. Katedra přírodních věd v kinantropologii, Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého.
Literatura:
- Lewit, K. (2003). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně (5th ed.). Praha: Sdělovací technika.
- Neumannová, K. & Kolek, V a kol. (2012). Asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc: možnosti komplexní léčby z pohledu fyzioterapeuta. Praha: Mladá fronta.
- Pryor, J. A., & Prasad, S. A. (Eds.) (2008). Physiotherapy for respiratory and cardiac problems (4th ed.). Edinburgh: Churchill Livingstone.
- Smolíková, L., & Máček, M. (2010). Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
- Véle, F. (2003). Kineziologický pohled na vztah dechových pohybů k prevenci posturálních poruch a vadného držení. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 10, 4–6.