Chronický kašel

Aktualizováno: 5.3.2021, MUDr. Jiří Novák

Souhrn:
Každý případ chronického kašle by měl být odborně vyšetřen. Z velkého počtu možných příčin sice některé z nich mohou být relativně méně významné, jiné zase velmi závažné až hrozivé, vyžadující urgentní léčbu.

 

Za chronický se považuje kašel trvání delšího než 4 – 8 týdnů, v závislosti na okolnostech (například věk pacienta). Chronický spíše suchý kašel u nekuřáků s normálním nálezem na rentgenovém snímku plic a normální spirometrií je velmi častým problémem jak v ordinaci pneumologa, tak alergologa. Úspěšná léčba se odvíjí od přesné a včasné diagnózy. Její stanovení však nebývá vždy tak snadné. Ne vždy je možné provést všechna v úvahu přicházející vyšetření. Pacient se může dle řady dostupných algoritmů podrobit velmi důkladnému vyšetřovacímu programu, což v řadě případů odmítá, zejména pokud jde o bronchoskopii, ale i pH-metrii jícnu. Často se vyskytuje souběh více příčin spojených s kašlem.

Nejčastějšími příčinami chronického kašle bývá, zadní rýma, respektive zánět zadních čichových dutin,  gastroezofageální, respektive extraezofageální reflux (GER, EER) a astmatický ekvivalent, respektive varianta astmatu s kašlem. Příčiny mohou však být i jiné. Kašel je pouze příznak nemoci a neznamená její diagnózu.

Pneumologové mají poněkud jinak strukturovanou klientelu než například alergologové, ke kterým je pacient s chronickým kašlem často odesílán k odbornému vyšetření. Příčina vleklého kašle může být velmi různorodá. Ani pneumolog či alergolog nedokáže i přes pečlivý přístup problém kašle vždy beze zbytku vyřešit bez pomoci dalších specializací, z nichž na prvním místě bývá nejčastěji *otorhinolaryngologie (ORL = krční, nosní, ušní) a potom i další odbornosti). Je to proto, že příčin chronického kašle může jednak být celá řada, ale často jde o výskyt více příčin současně. I když je prvotní přístup pneumologa poněkud odlišný od alergologického, nelze problematiku kašle zjednodušit na to, že primární zájem pneumologa spočívá ve vyloučení nádoru a alergologa ve zjištění kašle jako varianty astmatu. Lékař ORL zase pomýšlí na zadní rýmu, respektive zadní etmoiditidu (zánět zadních čichových dutin) a ještě častěji na gastroezofageální reflux (GER), respektive extraezofageální reflux (EER).

Alergologové se často setkávají se suchým neproduktivním kašlem u nekuřáků, s negativním rentgenem plic a normálním spirometrickým nálezem.

Autor: Doc. MUDr. Petr Čáp, PhD. Centrum alergologie a klinické imunologie,
Nemocnice Na Homolce, Praha.