Atopický ekzém (AE) patří k nejčastějším kožním onemocněním, zejména v dětském věku. Prevalence se v ČR odhaduje kolem 10 %, ve Skandinávii více než 20 % dětské populace. Chronický průběh s relapsující intenzitou obtíží a zejména úporným pruritem značně snižuje kvalitu života nejen malým pacientům, ale celé rodině. Léčebné postupy zahrnují celou řadu režimových opatření, používání emoliencií, lokálních i systémových léků s protizánětlivými i imunosupresivními účinky, apod. Je známou zkušeností, že AE se často v letních slunných dnech zlepšuje. To vedlo k zaměření pozornosti na fototerapii jako na jednu z léčebných metod. Dermatologická fototerapie se rozvinula především k léčbě psoriázy, kde zaznamenává největší účinnost. Experimentálně bylo zjištěno, že hlavní léčebná efektivita má vrchol v 311 nm, což je oblast ultrafialového záření B (UVB). Záření těchto vlnových délek však proniká epidermis jen do horní části koria. U atopického ekzému je však potřeba ovlivnit i děje v koriu, kde se vyskytují cévy, kde dochází k zánětlivé infiltraci, kde jsou i kožní adnexa a dochází ke stimulaci nervových zakončení, se vznikem svědění. Použití UVA (dlouhovlnné UV záření) je výhodnější, protože díky delší vlnové délce proniká hlouběji do kůže, má vyšší erytémový práh (snáší se lépe). Experimenty dokonce prokázaly, že UVA1 (340-400 nm) lze ve vyšších dávkách použít i jako monoterapii u těžkého atopického ekzému. Účinek samotné fototerapie může zvýšit kombinace s koupelí – balneofototerapie. Ta většinou napodobuje přirozené podmínky u moře (thalasoterapii) a používanou koupelí bývá mořská sůl.
AE však často zareaguje velmi nepředvídatelně: fotoirritační reakce může vést k silnému podráždění, zejména čerstvě zánětlivých ložisek. Fototerapie je tedy indikována v relativně klidnějším období (doporučuje se pečlivě ověřit snášenlivost letního slunění anamnesticky). Také stoupání dávek záření musí být velmi pozvolné. Při návštěvě přímořských destinací navíc hrozí přehřátí, které přispívá k pomnožení bakteriální flóry (Staph. aureus), což vede někdy k masivní impetiginizaci (předpokládaný dezinfekční účinek UV záření se tak neuplatní). Kombinace s klasickými fotodermatózami je možná (např. polymorfní světelnou erupcí).
V léčebném portfoliu AE však mohou být léky, které nějakým způsobem interferují s UV zářením. Je potřeba myslet na fotosenzibilizující účinek některých antiseptických látek, které se používají v mastech nebo i koupelích (např. triclosan). Imunosupresivní léky při kombinaci s UV zářením mají ještě větší supresivní účinek a ohrožují možností snadného vzplanutí infektu (herpetický, pyogenní), z dlouhodobého pohledu pak i fotokancerogenním efektem. Na to je třeba dbát při aplikaci tacrolimu (Protopic® ung.) a pimecrolimu (Elidel® cr.). Lokální kortikoidy nejsou kontraindikací fototerapie (někdy dokonce pomohou překonat dočasnou nesnášenlivost světloléčby), nicméně se nedoporučují aplikovat tentýž den, kdy proběhne ozáření. Pokud se u velmi těžkého ekzému použije systémová léčba cyklosporinem A, pak je fototerapie absolutně kontraindikována. PUVA (fotochemoterapie při fotosenzibilizaci psoraleny) je u AE možná, nepřináší však výrazný efekt jako u lupénky, což těžko vyváží rizika této léčby.
Fototerapii AE je možné uskutečňovat i v dětském věku. Jednou z limitací je schopnost dítěte spolupracovat a přečkat expozici v klidu a s nasazenými ochrannými brýlemi. Používání fotoprotekce se u atopiků doporučuje v letním období, nicméně u dětí s preferencí minerálních filtrů, které nealergizují.
Zajímavým aspektem u osob s atopickým ekzémem je problematika vitaminu D. Atopická kůže se vyznačuje nižší aktivitou antimikrobiálních peptidů. To je možná jednou z příčin vysokého osídlení ekzémových ložisek zlatým stafylokokem. UVB ozáření vede k přeměně 7-dehydrocholesterolu v previtamin D3. Stimulace receptorů pro vitamin D (VDR) v keratinocytech aktivuje produkci antimikrobiálních peptidů. Tato oblast skýtá zajímavý námět k léčbě AE. Bylo však zjištěno, že lokální aplikace derivátů vitaminu D3 (calcipotriol, tacalcitol) neměla výrazný léčebný účinek.
Závěr
UV záření (přirozené sluneční i umělé) představuje jednu z významných léčebných metod
v dermatologii. Jako adjuvantní léčba se uplatňuje i u AE s nutností znalosti všech rizik a omezení.
Autor: Doc. MUDr. Karel Ettler, CSc. Kožní klinika FN a LF UK Hradec Králové.