Archiv pro měsíc: Červen 2014
Je možné zabránit vzniku alergického onemocnění?
Současné změny v racionálních opatřeních prevence alergických poruch odpovídají trendu vývoje pohledu na tuto skupinu onemocnění (1). I poslední schválená doporučení však rychle zastarávají. Základním materiálem by měly být existující, detailně rozpracované pokyny Světové alergologické asociace (WAO), vzniklé pod patronátem …
Novinky o bronchiální hyperreaktivitě ve vztahu ke klinické praxi.
Bronchiální hyperreaktivita (BHR) je dle Brenta charakterizovaná excesívním zúžením dýchacích cest, které je reakcí na relativně nízké dávky širokého spektra farmakologických a nefarmakologických podnětů. BHR je v.s. důsledkem vnitřních abnormalit ve funkci buněk hladké svaloviny průdušek (ASM) společně se změnami …
Co je mezi senzitizací zprostředkovanou protilátkami IgE a orgánovými projevy alergie ?
Alergická senzitizace je multifaktoriální proces, který je určen genetickou predispozicí jedince, epigenetickými proměnnými a neuchopitelnou množinou proměnných vlivů vnějšího prostředí s jejich kvalitativními, kvantitativními a kombinačními efekty. Z faktorů vnějšího světa lze zdůraznit expozici alergenům, složení výživy, absenci kojení, úroveň …
Co by mělo být sledováno u dítěte s astmatem ? Spolupráce alergologa, pediatra a rodičů.
I. Klinický průběh a vývoj astmatu Nejčastější forma astmatu u dětí je intermitentní, s příznivým průběhem. Je zvládnutelná odstraněním spouštěčů, úpravou životního prostředí a úlevovou léčbou. V případě skutečně perzistujícího astmatu však nemalé procento onemocnění hrozí nepříznivým vývojem směrem k …
Jsou méně známé typy průduškového astma také méně časté ?
V posledních letech sledujeme snahu klasifikovat astma, které je heterogenní onemocnění – syndrom – na základě řady kriterií. Tyto klasifikace mají pomoci pochopit patofyziologické, imunologické a další mechanizmy, které budou východiskem k objevení biomarkerů pro jednotlivé „subtypy“ astmatu s cílem předpovědět …
Laboratorní imunologické vyšetření u opakovaného kašle
Laboratorní vyšetření in vitro patří mezi pomocné vyšetřovací metody u alergických a autoimunitních onemocnění. Bez tohoto vyšetření se však neobejde stanovení diagnózy imunodeficiencí. Imunologické testy je třeba odebrat v klidovém období, v případě užívání antibiotik až za 3 týdny po …
Rehabilitace zaměřená na obnovu dýchání nosem u dětí po adenotomii
Rehabilitační léčba zaměřená na obnovu dýchání nosem a na péči o horní cesty dýchací by měla být vždy nedílnou součástí komplexní péče u dětí po odstranění adenoidní vegetace, u jedinců, u kterých převládá dýchání ústy, aniž by toto preferované dýchání …
Chronický kašel
Za chronický se považuje kašel trvání delšího než 4 – 8 týdnů, v závislosti na okolnostech (například věk pacienta). Chronický spíše suchý kašel u nekuřáků s normálním nálezem na rentgenovém snímku plic a normální spirometrií je velmi častým problémem …
Léčba alergie vakcínou – nežádoucí účinky
Léčba alergie vakcínou, správněji alergenová imunoterapie, je léčebný proces, při kterém se do organizmu vpravují přesně definované dávky alergenu způsobujícího onemocnění, za účelem snížení imunitní reaktivity u pacientů s přecitlivělostí časného typu. Jako každá léčebná metoda s sebou nese …
Atopický ekzém a fotosenzitivita
Atopický ekzém (AE) patří k nejčastějším kožním onemocněním, zejména v dětském věku. Prevalence se v ČR odhaduje kolem 10 %, ve Skandinávii více než 20 % dětské populace. Chronický průběh s relapsující intenzitou obtíží a zejména úporným pruritem značně snižuje …