Z dopisu čtenářky:
Lékař mi zjistil alergii na plísně, ale nedozvěděla jsem se nic bližšího. Je plísní více v bytech nebo venku? Jaká má být správná vlhkost domácího ovzduší? Proč mohou plísně poškozovat zdraví?
Plísně se mohou vyskytovat doma i venku
Plísně mohou být zdraví škodlivé pro své alergizující i toxické účinky. Alergeny plísní jsou obsaženy v mikroskopických sporách, které slouží k rozmnožování a plísně je uvolňují do ovzduší. Nejvíce alergizují vláknité plísně, které vytváří spor velké množství. Toxiny plísní závisí na jejich druhu.
Plísně nazývané domácí
Nejvíce se plísním daří v uzavřených prostorách, kde je vlhko, temno a teplo. V tomto prostředí se z domácích plísní nejvíce objevují Aspergillus, Penicillium, Mucor a Candida, ale často i Alternaria a Cladosporium, označované jako plísně venkovní. Vyskytují se hojně v nevětraných koutech, koupelnách, komorách, komódách s textiliemi a kůží, pod tapetou, kde jim lepidlo se škrobem poskytuje živnou půdu a pravidelně pod koberci, obzvláště pokud jsou položeny v přízemních či suterénních místnostech se zvýšenou vlhkostí od země. V panelových domech jsou pravidelně největším zdrojem plísní stará koupelnová jádra. Nejvážnější zdravotní komplikace může z plísní domácích způsobovat *Aspergillus, *Alternaria a *Cladosporium, které bývají také příčinou těžkého astmatu.
Plísně venkovní
Nejsilněji alergizují spory plísní Alternaria a Cladosporium. Tyto plísně uvolňují nejvíce spor do ovzduší v letních měsících, za vlhkého a teplého počasí. Hojně se tvoří ve tlejících rostlinách a vlhké hlíně. Proto se mnoho spor venkovních plísní nadýchá při hrabání trávníků a listí, práci s půdou, ve sklenících a podobně. Alergici za těchto okolností mohou pociťovat svědění očí a v nose, rýmu, kašel i astmatické dušnosti.
Vlhkost vzduchu
Na růst plísní má vlhkost prostředí zásadní vliv. Měří se stanovením množství vodních par ve vzduchu, jednotkou je velikost nasycení vzduchu vodními parami vztažené k maximálnímu možnému nasycení za dané teploty. Jde o relativní vlhkost, vyjádřenou v procentech maximálního nasycení. Dostatek vody rozptýlené v ovzduší, která může na površích kondenzovat do kapalného skupenství, plísně ke svému životu nezbytně potřebují. Zvýšená vlhkost vzduchu, zejména nad 55 – 60 % nasycení, vede k progresivně narůstajícímu zvýšení množivosti plísní. Stejné požadavky na vlhkost prostředí mají i roztoči bytového prachu, kteří často alergizují současně s plísněmi. Na suchý vzduch zase nepříznivě reagují dýchací cesty a zejména nosní dutiny zduřením sliznic a jejich poškozením, což často vede k nosní neprůchodnosti. U pacientů s alergiemi, astmatem i jinými nemocemi dýchacích cest je tedy potřebné udržovat optimální vlhkost vzduchu při 40 – 50 % nasycení vodními parami. Je toho možné dosáhnout volbou vhodných oken, větráním, případně využitím elektrických odvlhčovačů.
Kam dále pokračovat:
*Potřebují alergici zvlhčovat vzduch v místnostech a nepřetápět? ( Dotazy čtenářů).
Klíčová slova: Alergeny, plísně, venkovní, domácí, Aspergillus, Penicillium, Candida, Alternaria, Cladosporium, vlhkost, vzduch, odvlhčovače.
Odpovídá: MUDr. Jiří Novák, alergologie a imunologie. NZZ v Ústřední vojenské nemocnici, Praha.
Recenze: MUDr. Bronislava Novotná, PhD. Alergologická ambulance FN Brno – Bohunice.