Zátěží navozené astma
Sportovní činnost i každá jiná intenzivní tělesná zátěž může sama o sobě způsobit astmatický záchvat, jehož příčinou je stažení průdušek, neboli *bronchokonstrikce. V tomto případě jde o t.zv. *zátěží navozené astma. Jde o onemocnění častého výskytu.
Projevy u dospělých
Cvičící může po několika minutách tělesné zátěže cítit, že zadýchání není běžného typu a ve srovnání s ostatními neodpovídá velikosti zátěže. Může být i zchvácený po malém výkonu. Charakteristický je pocit tíže na prsou a ztíženého dechu. Někdy pacient současně kašle a/nebo pociťuje *pískoty na prsou při dýchání. Spontánní úprava tohoto stavu trvá déle než po běžném zadýchání (tabulka 1).
Projevy u dětí
Zátěží navozené astma u dětí se může projevovat stejně jako u dospělých, ale jindy jenom malou výkonností a/nebo zvýšeným pocením při zátěži. Často je tento stav provázený kašlem. Někdy však dítě kašle po běhání až večer doma, případně v noci. Charakteristické jsou také stavy kašle, ev. i pískavého dýchání při dovádění spojeném se smíchem (tabulka 1.
Tabulka 1. Projevy zátěží navozeného astmatu
Z uvedených projevů při zátěži mohou být přítomny jen nějaké, případně jen jeden.
|
Odlišení od podobných stavů
Uvedené dechové obtíže průduškového typu způsobené tělesnou zátěží však nemusí znamenat jenom zátěží navozené astma. Může jít i o *zátěží navozený *bronchospasmus. Snadno se dá zaměnit i častá *dynamická hyperinflace, kdy jde pouze nesprávný dechový vzorec (způsob dýchání) a tento stav se dá napravit rehabilitací (fyzioterapií). Někdy jsou uvedené projevy také hůře odlišitelné od snížené tělesné zdatnosti.
Současně je však u zátěžových potíží vyloučit nemoci jiných systémů než dýchacího. Může jít např. o onemocnění srdce, krve či jiné poruchy. Zátěží navozené astma se odliší spirometrickým vyšetřením funkce plic před zátěží a po zátěži. Lze ho také rozpoznat podle příznivé reakce na inhalační *bronchodilatancia typu Berodual, Berotec, *Ecosal, *Ventolin. Po nich potíže rychle ustupují.
Prevence zátěžových potíží
V případě zátěží navozeného astmatu je možné aplikací výše uvedených léků před sportem potížím předcházet. Tento postup je řádně schválený a doporučený, o doping nejde. Zlepšení zátěžové reakce bývá výrazné, ale ne vždy úplné. Někteří astmatici stav řeší i bez léků tak, že po několika minutách, kdy potíže přicházejí, zátěž zvolní a následně se vše upraví. Vhodné je postupné rozvičení. Někdy však onemocnění vyžaduje pravidelnou *kontrolní (protizánětlivou) léčbu astmatu.
Vyšetření
Vyšetření lékařem je při uvedených potížích vždy nutné. Vedle základního vyšetření může být proveden standardizovaný *zátěžový test během s vyšetřením funkce plic *spirometrií před během a po něm. Volný běh v přírodě má podstatně lepší výpovědní schopnost než např. zátěž na bicyklovém ergometru nebo na běhátku v místnosti.
Kam dále pokračovat:
*1. Jak u dítěte rozeznám dušnost z astmatu od neškodného zadýchání.
*2. Astma versus dynamická hyperinflace. Tělesná zátěž a respirační systém dětí a adolescentů.
*3. Jak mohu mít astma když nemám alergii?
Klíčová slova: zátěží navozené astma, bronchospasmus, zadýchání, dušnost, spirometrie, tíže na prsou, kašel, pískoty, Ecosal, Ventolin, sport
Odpovídá: MUDr. Jiří Novák, alergologie a imunologie. NZZ v Ústřední vojenské nemocnici, Praha.
Recenze: MUDr. Bronislava Novotná, PhD. Alergologická ambulance FN Brno – Bohunice.