Zpomalení růstové rychlosti bylo opakovaně prokázáno již od dávek inhalačních kortikosteroidů 200 ug denně. Ve známé dlouhodobé studii START bylo s vysokou signifikancí zjištěno zpomalení růstové rychlosti ještě po 3 letech léčby při nízkém dávkování Pulmicortu turbuhaller 200 ug 1 x denně. Ve stěžejní studii PEAK bylo u malých dětí s nízkou hmotností prokázáno signifikantní zpomalení růstu po nízce dávkovaném flutikason-propionátu (dávka 2 x 88 ug/den). Flutikason-propionát je v ČR obsažen např. v inhalačních preparátech Flixotide nebo Seretide).
V dřívějších letech se předpokládalo, že konečná tělesná výška v dospělosti není v průměru nižšími dávkami IKS ovlivněna. Tato domněnka však nebyla nikdy spolehlivou studií doložena. Prosazovaná studie Agertoftové a Pedersena s budesonidem měla zásadní metodické chyby (1). Naopak, při zhodnocení dlouhodobých výsledků precizní studie CAMP byla zjištěna trvalá porucha růstu u dětí s budesonidem 2×200 ug (v ČR např. v Pulmicort, Symbicort, Budiair). V 18 – 20 letech měli pacienti s budesonidem 2 x 200 ug v průměru o 1,2 cm nižší vzrůst než pacienti na nesteroidní léčbě nedocromilem ( p = 0,001). Přitom ženy s IKS měly růstovou ztrátu 1,8 cm.
Poruchy růstu byly i s dnes již zastaralým preparátem beclomethason-dipropionát. V ČR je obsažen například v kombinovaném preparátu Combair.
Pro vysoké dávkování dlouhodobé studie neexistují, dal by se však očekávat výsledek ještě horší. U hypersensitivních jedinců jsou nálezy těžké a trvalé poruchy růstu navíc jednoznačně patrné již při nízkém dávkování IKS. V praxi by myšlenka na poruchu růstu neměla ovlivnit naše rozhodování při léčbě nízkými dávkami, dítě je však nutné minimálně 2 x za rok měřit a hodnotit grafy růstu.
Autor: MUDr. Jiří Novák, Alergologie a klinická imunologie, Praha 6
Kam pokračovat: Psychické poruchy při léčbě inhalačními kortikosteroidy (IKS).
Literatura:
1. Novák J. Bezpečnost inhalačních kortikosteroidů: Část II. Inhalační kortikosteroidy, astma a růst. Alergie 2007; 8: 20-31.