Opatření proti roztočům bytového prachu – stručný přehled

Aktualizováno: 23.2.2021, MUDr. Jiří Novák

Souhrn:
Opatření proti roztočovým alergenům se dnes zaměřují v první řadě na lůžko pacienta, především pokrývky, polštáře a matrace. Následuje celá ložnice a obývací místnosti. Navíc je třeba snižovat množství prachu v bytě a bytový textil. Regulace vlhkosti vzduchu je nutná u vlhkosti nadměrné.

Obsah:

1.    Obecné údaje

2.    Opatření podle významu

2.1. Opatření nezbytná

2.2. Opatření vhodná

2.3. Opatření náhradní

3.    Doplňující informace: povlaky, pokrývky, Pristine

1: Obecné údaje

Minimalizace roztočových střevních výměšků  v bytě jako nejčastější příčiny alergie se dnes nezaměřuje na neúčinné čištění vzduchu, ale hlavně  na zásahy do největšího zdroje roztočů a do jejich životních podmínek.

a) Prvním cílem protiroztočových opatření je hlavní líheň roztočů a  jejich alergenů – lůžko alergika.

b) Je třeba se také zaměřit na domácí prach a textilie.

c) Optimalizace vlhkosti vzduchu a jeho teploty je v případě jejich nevhodných parametrů nezbytná.

2.1: Opatření nezbytná  – I. skupina

Cíl: Zamezit kontaktu alergika s roztočovými alergeny v jeho lůžku.

Bez realizace opatření této skupiny nemohou být ostatní opatření účinná.

  • Matrace, přikrývky a polštáře v lůžku alergika uzavřít do speciálního povlečení z   polyesterového mikrovlákna, které je nepropustné pro roztoče i jejich alergeny a propustné pro vodní páry.
  • Matrace má být z lůžka vyjímatelná, povlak ji musí celou obklopit jako snímatelný potah.
  • Běžné ložní prádlo, které se může navlékat přes speciální povlečení, je vhodné prát alespoň 1 x za 3 – 4 týdny při teplotě nejméně 60° C.
  • Odstranit z postele hračky z textilu. Pokud jsou v ložnici ponechány, mají se  také prát na 60° C, minimálně po 3 – 4  týdnech. Jde o interval podložený generačním cyklem roztočů (dobou od vylíhnutí po pohlavní zralost). Vymrazování nestačí, neodstraní se tím alergeny.

2.2: Opatření vhodná – II. skupina

Cíl: Úprava vlhkosti, teploty a prašnosti domácího prostředí.

Týkají se celého bytu, nejvíce však místnosti, kde pacient spí.

  • Optimální domácí vlhkost vzduchu je při alergii na roztoče 40 – 50 %. K měření je potřeba mít kvalitní vlhkoměr. Teplota by doma neměla být  vyšší než 23° C, raději méně.
  • Z důvodu snižování vlhkosti domácnost větrat pravidelně, zejména při/po vaření, mytí podlah, koupání a doma málo vhodném sušení prádla či bytových textilií.
  • Plastová okna  svojí těsností zvyšují bytovou vlhkost o 10 – 20 % oproti dřevěným a kladou tak na odvětrávání vlhkosti zvýšený nárok.
  • Zvážit vhodnost odvlhčovačů.
  • Koberce, zejména vykrývající celou místnost, je nejlepší odstranit. Vhodnější jsou stíratelné podlahové krytiny.
  • Omezit ostatní bytový textil, zejména závěsy, přehozy a polštářky.
  • Čalouněná křesla s textilním povrchem jsou méně vhodná a vyžadují pravidelnou údržbu. Lepší je nábytek, který lze snadněji zbavovat prachu.
  • Knihy, šaty a jiné předměty zadržující prach uzavírat ve skříních.
  • Prach z povrchů pravidelně stírat, nejlépe speciálními prachovými utěrkami.

2.3: Opatření náhradní – III. skupina

Cíl: Doporučení pro případ nedodržení určitých bodů ze skupiny II.

Žádná  údržba koberců a čalounění nemůže  ovlivnit množství vdechovaných roztočových alergenů. Jsou-li přesto ponechány, jejich údržba je potřebná, protože  jakýkoli prach alergiky dráždí.

  • Časté luxování koberců a čalounění vysavačem vybaveným HEPA filtrem a zdvojenými stěnami sáčků. Při luxování má alergik používat respirátor nebo alespoň ochranou roušku.
  • Ponechané bytové textilie, polštářky apod. je třeba prát nejméně v jednoměsíčních intervalech, minimálně na 60° C.
  • Nouzovým opatřením je co nejdelší vystavování koberců, textilií, polštářů a čalounění silnému mrazu nebo slunci s následným, velmi důkladným vyklepáním. Nevyřešeným problémem zde zůstává nemožnost odstranění těl mrtvých roztočů a jejich alergenů.
  • Není vhodné, aby alergik trávil více času v čalouněném nábytku nebo na kobercích.

3: Doplňující informace – povlaky, pokrývky, Pristine

Veškerá opatření proti roztočům mohou být účinná pouze tehdy, pokud je vyřešen hlavní zdroj a rezervoár roztočů, tedy lůžko pacienta. Nestačí mít jen speciálně povlečený polštář a pokrývku, pokud není současně povlečena matrace. Nevyhovuje však ani povlečení matrace pouhým, byť  speciálním  prostěradlem, protože musí být překryta ze všech stran. K dostatečnému snížení roztočových   alergenů a tím  k příznivému léčebnému účinku mohou někdy postačit i samotná, dobře provedená  opatření I. skupiny, případně jen speciální povlaky, ale nikdy ne samotná opatření skupiny II. a III.

  • Povlečení lůžka speciálními povlaky nelze žádným jiným opatřením nahradit, bez něj jsou další úkony neúčinné. V současnosti se jako postup nahrazující povlaky nedoporučuje ani pravidelné praní polštáře a pokrývky pro riziko vzestupu vlhkosti a růstu plísní. Výjímka je snad možná při jejich dokonalém vysušení v sušičce, která nezvlhčuje ani domácí ovzduší.
  • Aby bylo povlečení pro roztoče a jejich alergeny opravdu nepropustné, musí být zhotoveno ze speciální látky, vyrobené konkrétně k tomuto účelu jako zdravotní materiál. Ta se vyznačuje zcela pravidelnou ultrastrukturou mikrovláken s mezerami nepřesahujícími 8 mikronů. Tyto materiály byly prověřeny zahraničními vědeckými pracovišti.
  • Speciální povlaky je vhodné při převlékání postelí otřít zvlhčeným hadříkem a nechat oschnout, protože na jejich povrchu se zadržuje jemný prach. Lze je i vyprat s ložním prádlem.
  • Odlišit účinné protiroztočové prostředky od plejády nevyhovujících výrobků, které náš trh zaplavují s označením „protialergický nebo protiroztočový“ není snadné. Značky polyesterových mikrovláknových materiálů s příznivými závěry expertů. Nesou název Pristine a Mission Allergy. Jinou možností by byl Goretex. Ostatní materiály nejsou vyhovující nebo nebyly řádně prověřeny. Ani účinnost bavlněných povlaků nebyla spolehlivě doložena klinickými studiemi, je však možné je navlékat přes povlaky polyesterové.
  • Na výplni pokrývek a polštářů z hlediska roztočových alergenů nezáleží, roztočům se dobře žije kdekoli. Ovčí rouno nemá žádnou výhodu. O dutém vláknu byly rozšířeny mylné informace. Ve skutečnosti v něm bylo opakovaně a precizními metodami naměřeno mnohokrát více roztočových alergenů než v peří. Alergie na samotné peří je velmi vzácná, při pozitivních testech jde většinou o alergii na roztoče v peří obsažených. Peří však může dráždit mechanicky tak jako jakýkoli jiný prach, pokud z lůžka unikají a vdechují se jeho jemné částečky.
  • Ošetřování koberců a čalouněného nábytku *akaricidy (prostředky na hubení roztočů) se dnes již  nepovažuje v domácích podmínkách za dostatečně účinné.
  • Také u vysavačů se často objevuje klamavá reklama. Jejich volbu je nejvhodnější provést s nezávislým odborníkem.
  • Čističky vzduchu jsou pro odstraňování roztočových alergenů bezcenné, ale mohou pomoci při odstraňování jiných alergenů menší velikosti a hmotnosti.
  • Jako jediná účinná ochrana proti roztočovým alergenům je dosud známa pouze výše popsaná bariérová metoda mikrovláknovými povlaky. Problémy spojené s roztoči v praxi neřeší využití ostatních novějších postupů, např. nanotechnologie, jakékoli chemické metody, ozáření povrchu lůžka, speciální výplně pokrývek, výplně matrací apod.

Autor: MUDr. Jiří Novák. Alergologie a imunologie, Praha 6

Kam dál pokračovat:  Roztoči bytového prachu jako příčina astmatu a atopického ekzému