Inhalační kortikosteroidy se nejčastěji používají jako protizánětlivá léčba astmatu, které není pod kontrolou. Působí jen po dobu podávání. Je nutné používat nejnižší účinné dávky, protože na dávce jsou závislé i nežádoucí účinky těchto léků. Alternativou může být Singulair.
Inhalační kortikosteroidy se nejčastěji používají jako protizánětlivá léčba na astma, které není pod kontrolou. Na jejich dávce jsou závislé i nežádoucí účinky těchto léků. Alternativou jsou v určitých případech antileukotrieny, jako např. Singulair.
ODPOVĚĎ:
Základním rysem astmatu je krátkodobé, případně i dlouhodobé zužování průdušek.
Na vzniku dlouhodobého zúžení průdušek se významnou měrou podílí jejich zánětlivý otok. Samotný zánět stěny průdušek zúžení může, ale také nemusí způsobovat. Protizánětlivá léčba astmatu se nazývá také * kontrolní léčba. Tento název je zvolen proto, že jejím cílem je kontrola průběhu onemocnění, tedy nejen ovlivnitelné části zúžení průdušek, ale také jejich snadné podrážditelnosti ke zúžení. Jde tedy o kontrolu potíží. Často slibovaná náprava již vzniklých, trvalých změn stěny průdušek není, bohužel, možná. Sotva se dá očekávat i splnění naděje, že kontrolní léčba zastaví postup onemocnění ve smyslu přerušení vzniku trvalých průduškových změn a poškození.
Pravidelná protizánětlivá léčba se má zahajovat za přesně definovaných podmínek, kdy astma není pod kontrolu (např. astmatické potíže se vyskytují nejméně 3 x za týden). Viz * Jak poznám, že moje léčba astmatu je správná? Co je astma pod kontrolou ? (Stručně).
Kontrola astmatu. Používají se k ní zejména *inhalační kortikosteroidy nebo *antileukotrieny (např. Singulaire). Pokud se tato léčba zavede, je podávána po delší dobu (roky nebo alespoň měsíce). Jednorázové užívání léků této skupiny není na místě. Výjimkou může být v současnosti metoda navrhovaná v USA pro děti: krátkodobá protizánětlivá léčba při akutní infekci. Protizánětlivé léky působí dlouhodobě, ale jen po dobu jejich podávání.
Nežádoucí účinky léčby. Je nutné opakovaně hledat nejnižší účinné dávky protizánětlivých léků, protože na dávce léků jsou závislé i jejich nežádoucí, škodlivé hormonální účinky. U *nežádoucích účinků inhalačních kortikosteroidů může jít zejména o osteoporózu, poruchu funkce nadledvin, poruchu růstu, psychické poruchy a oční či kožní onemocnění.
Protizánětlivá léčba se používá na astma, kdy má pacient potíže nejméně 2x do týdne. Působí dlouhodobě, ale jen po dobu jejich podávání. Je nutné opakovaně hledat nejnižší účinné dávky protizánětlivých léků. Na dávce těchto léků jsou závislé i škodlivé účinky těchto léků, jako osteoporóza, porucha hormonální funkce nadledvin, poruchy růstu a podobně.
Kam dále pokračovat:
Co je to kombinovaná léčba astmatu a komu je určena ? (Stručně)
Autor: MUDr. J. Novák, alergologie a imunologie při Ústřední vojenské nemocnici, Praha.
Recenze: MUDr. Bronislava Novotná, PhD. Alergologická ambulance FN Brno – Bohunice.